Důvodem jsou poměrně svazující podmínky pro čerpání přidělených prostředků a také ta skutečnost, že úrokové sazby hypoték v rozporu s předpokladem z přelomu roku klesají. Banky se navíc snaží oslovit obzvláště právě mladou klientelu.
Některé banky například umožnily letos načerpat až takzvanou 90% hypotéku, a to zejména na takzvané „prvobydlení“, což jsou často startovací byty mladých, včetně mladých rodin s dětmi. Banky tak činí navzdory tomu, že Česká národní banka nedoporučuje poskytovat více než takzvané 80% hypotéky. Poskytují tedy hypotéky až do devadesáti procent hodnoty nemovitosti. Navíc ministerstvo financí společně právě s ČNB připravilo legislativní úpravu, která by měla učinit hypotéku pro mladé ještě dostupnější.
To vše vede k tomu, že o program Státního fondu rozvoje bydlení není takový zájem, jak se mohlo zdát loni v srpnu, kdy startoval a před pobočkami fondu v Praze a Olomouci se tvořily fronty zájemců.
Na druhou stranu, z makroekonomického pohledu není fiasko programu nijak zlou zprávou. Nejde totiž o koncepční řešení situace na trhu s bydlením pro mladé. Tím je naopak vzít celou věc z opačného konce, prosadit legislativu usnadňující výstavbu, a tak zajistit, že nabídka bydlení bude moci pružněji reagovat na růst poptávky, což vyvolá kýžený přirozený tlak na pokles cen bydlení a učiní jej pro mladé dostupnějším.
