Argentinský prezident Alberto Fernández ve svém projevu prohlásil, že během příštích 10 dní pošle Národnímu kongresu návrh zákona, který má legalizovat potraty. Fernández, který je ve funkci od prosince minulého roku, popsal přerušení těhotenství jako „záležitost veřejného zdraví“. V Argentině je potrat povolen totiž pouze v případě, že žena byla znásilněna nebo by těhotenství mohlo ohrožovat její zdraví.
Ve většině zemí Latinské Ameriky jsou potraty zakázány, pouze s výjimkou omezených případů. Pokud bude nový zákon schválen, stane se Argentina největší zemí v regionu, která interrupce legalizuje, informovala BBC. Předchozí pokusy o změnu tohoto zákona selhaly.
„Stát by měl chránit občany obecně a zejména ženy. Ve 21. století musí každá společnost respektovat individuální volbu svých členů, aby mohli svobodně rozhodovat o svých tělech,“ adresoval Fernández Kongresu. Slíbil také zavedení programu na školách, který by měl zlepšit sexuální výchovu.
V roce 2018 byl zákon o legalizaci potratů do prvních 14 týdnů těhotenství Kongresem schválen, později byl ale Senátem země zamítnut. Na rozdíl od té doby ale momentálně za zákonem stojí prezident země.
BBC informovala, že debata o povolení potratů byla v Argentině znovu otevřena v únoru loňského roku, kdy jedenáctiletá oběť znásilnění porodila císařským řezem. Dívka, která byla znásilněna 65letým partnerem své babičky, požádala o potrat.
Postup v tomto případu byl však opakovaně zpožděn kvůli ověřování totožnosti dívčina opatrovníka. Kuba, Uruguay a Guyana jsou v současnosti jedinými latinskoamerickými zeměmi, které v prvních týdnech těhotenství jeho umělé přerušení povolují.
Zatímco některé země umožňují potrat v případě znásilnění nebo ohrožení života matky, v El Salvador, Hondurasu, Nikaragui a na Haiti je zcela zakázán. V Salvadoru jsou desítky až stovky žen, které dostaly doživotní trest za přerušení těhotenství či samovolný potrat.