Vědci v rámci studie sledovali 175 osmiměsíčních kojenců z francouzsky mluvících domácností. Kojenci poslouchali čtyřminutovou nahrávku vymyšleného jazyka, ve kterém častá slova imitující takzvaná funkční slova střídala vzácnější slova napodobující takzvaná obsahová.
Funkční slova zahrnují například zájmena nebo předložky, zatímco obsahová slova podstatná jména, přídavná jména nebo slovesa. Zjištění vědců ukazují, že děti jsou schopny porozumět větné stavbě mnohem dříve, než se původně předpokládalo. Podle vědců děti k sobě obvykle začínají vázat slova kolem dvou let věku. Jakkoliv jsme u nás zvyklí, že děti první slova začínají říkat kolem prvního roku.
„Často se věří, že gramatika je něco složitého, co se děti učí, jakmile znají velké množství slov,“ uvedla neuroložka a autorka studie Judit Gervainová z Univerzity Paříž. „My tady ukazujeme, že se začínají učit gramatiku ve stejné době, kdy se začínají učit slovíčka.“
Preference dětí týkající se jednotlivých slov pak byly hodnoceny podle toho, jak dlouho sledovaly kruhové displeje spojené s každým vymyšleným slovem. „Použili jsme proceduru upřednostňování otočením hlavy, která spočívá v tom, že dítě sedí na klíně pečovatelky a dívá se na kruhy na obzoru před nimi a na každé straně,“ vysvětlila Dr. Gervainová.
„Měřili jsme, kolik času dítě tráví pohledem na konkrétní kruh – což je naše nepřímé měřítko, jak moc pozornosti věnuje určitému zvuku,“ dodala.
Vědci zjistili, že jejich dětské testovací subjekty pochopily, že funkční slova byla frekventovanější a předcházela obsahovým slovům. Výsledky ukázaly, že kojenci se dokázali rychle přizpůsobit novým obsahovým slovům, na druhou stranu projevovali jen malý zájem pro nově představená funkční slova.
„Naše zjištění naznačují, že osmiměsíční děti jsou citlivé na frekvenci a informace o poloze při vnímání jazyka,“ napsali vědci, podle nichž tyto informace využívají k základní představě o jazyku.
