Komentář: 9/11 Kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouží si ani jedno

V souvislosti s 9/11 a takzvanou „válkou proti terorismu“ byla logicky zvýšena řada bezpečnostních opatření. Posíleny byly rovněž pravomoci amerických zpravodajských služeb a jiných silových či „zákon-vynucujících“ složek. Účel? Boj s terorismem v i mimo USA. Nejznámější je zákon pojmenovaný jako USA PATRIOT Act, který zasahuje do několika svobod a oblastí občanského života běžného obyvatele USA. Do jakých? A co na to bývalý agent FBI?
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

„Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečnost,“ řekl kdysi Benjamin Franklin. Mám za to, že v době, kdy jsme zejména skrze technologie (monitorovací kamery, smartphony, platební karty, očipované občanky a cestovní pasy…) sledováni prakticky na každém kroku, jsou slova tohoto amerického prezidenta více než aktuální.

Ilustrační foto

KOMENTÁŘ: USA spouští kampaň proti Iránu. Pravda nestačí? Nebo nesmí stát v cestě dobrému příběhu?

Válka proti terorismu vedla k primátu bezpečnosti

Jedním z elementů, který ve jménu bezpečnosti zpřísnil bezpečnostní opatření a zasáhl do občanských svobod amerických občanů (byť na první pohled ne třeba viditelně), byl právě USA PATRIOT Act.

Vypůjčím si slova Barbory Turkové z diplomové práce nazvané „Porušování lidských práv jako vedlejší důsledek války proti terorismu…“, která dle mého shrnula to nejpodstatnější do jednoho odstavce:

„Válka proti terorismu vedla k primátu bezpečnosti, což se projevilo v přísnějších kontrolách na hranicích, letištích a ostatních přechodových místech; posílení zpravodajských služeb, zobecněnému podezření vůči cizincům, hlavně když pochází z Blízkého východu a mají arabské nebo islámské kořeny; a vytváření 17 vězeňských táborů na zadržování osob podezřelých z terorismu, které postrádají přesný status a tudíž i jakoukoli formu záruky.“

Ilustrační foto

KOMENTÁŘ: USA dají 717 miliard dolarů na „obranu“. Ale trošku i na válku, ne? A na Star Wars a ruské hackery?

Bezúhonné chování vám dnes před takovým špehováním nezaručí ochranu

Zajímavý pohled na tehdejší posílení bezpečnostních složek a jeho přínos přinesl bývalý agent FBI Michael German, kterého o deset let později po osudných událostech citoval Český rozhlas:

„Každý musí kontrolou projít. Bez ohledu na to, jestli je to dítě nebo starší člověk, bez ohledu na to, jestli existuje nějaké důvodné podezření, že by se mohl o nějaký útok pokusit. A to se netýká jen kontrol na letištích, ale dohledu ve všech oblastech našeho života. ‚Patriot Act‘ uvolnil všechna pravidla. FBI a jiné bezpečnostní služby tak můžou sledovat prakticky kohokoli a nemusí vysvětlovat proč. Namísto toho, aby soustředili pozornost na lidi nebo skupiny, které opravdu představují reálné nebezpečí. A to je hlavní rozdíl mezi tím, jak fungovali PŘED a PO 11. září 2001. Bezúhonné chování vám dnes před takovým špehováním nezaručí ochranu.“

„Problémy přetrvávají. Když se podíváte na všechny pokusy o teroristické útoky po 11. září 2001, je to naprosto jasné. Vezměte si třeba neúspěšný pokus vyhodit do povětří letadlo směřující do Detroitu výbušninou skrytou ve spodním prádle. To bylo o vánocích 2009. Všechny ty informace, které bezpečnostní a zpravodajské služby měly, ničemu nepomohly. Výbuchu zabránili až sami cestující v letadle. Později jsme se dozvěděli, že americké úřady dostaly o atentátníkovi předem echo. Jenže se ta informace nedostala k lidem, kteří mohli zasáhnout. Ty problémy prostě dál existují.“

Není jednoduché nalézt správnou rovnováhu mezi svobodou a bezpečností. Je však jisté, že po 9/11 svoboda na úkor (minimálně proklamované) bezpečnosti ustoupila. Nakolik směrem nevyhnutelně nutným a nakolik směrem, který pouze posiluje moc státu nad svými občany bez jakékoliv větší přidané hodnoty, je otázkou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama