KOMENTÁŘ TOMÁŠE VYORALA: Čím dál častěji soudíme druhé podle toho, koho volí, než podle toho, jací ve skutečnosti jsou

„Alespoň já mám ten pocit. Můžeme se s tím setkat napříč věkovými kategoriemi, povoláními… nejčastěji pak dle mého názoru (a logicky) u politiků, umělců či novinářů," píše v komentáři Tomáš Vyoral.
Souboj prvních dam
Souboj prvních dam
Profimedia.cz; FB Jiřího Drahoše
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Volils SPD nebo Zemana? Jsi „nácíček a xenofob, často ještě hulvát a nevzdělanec – pravděpodobně z venkova. Volils TOP09 (případně ODS za současného vedení) nebo Drahoše? Jsi kavárník a EUrohujer – pravděpodobně z Prahy.

Volils ANO? Jsi nesebevědomý naiva, který dá na koblihu a párek. Volils komunisty? Jsi „píp“… A mohli bychom pokračovat dál a dál.

Typickým příkladem budiž třeba poslední prezidentská volba. Kamarádi a známí se „popichovali“, nezřídka došlo i na - v současné době pro mnohé „vražedné“ - mazání či blokování přátel na Facebooku. Rodiny se údajně hádaly. Ta moje, navzdory různosti názorů, naštěstí ne (musím zaklepat).

Přiznávám, že i já využívám zjednodušujících nálepek. Sice to není úplně košer a zobecňování vede k určitému zkreslení, ale na druhou stranu pokaždé odstavcem opisovat některé dobře srozumitelné pojmy by bylo dost na draka. A na čtenářovy či posluchačovy nervy. Ale…

Abych se dostal ke svému dnešnímu středobodu

Diskutujme, mějme rozdílné názory, argumentujme, klidně se i hádejme, občas ať (pro mě za mě) přiletí i nějaká nálepka. To už snad člověk přežije. Ale nesuďme se, nebo spíše neodsuzujme se, navzájem podle toho, koho volíme. Ano, je to určitý střípek obrazu naší osobnosti, ale ta je přece mnohem hlubší.

George Soros

KOMENTÁŘ TOMÁŠE VYORALA: Příští Sorosova novinářská cena nepochybně pro Slonkovou a Kubíka. Já bych jim dal i Oscary

To, že volím tak, jak by druhý nikdy nevolil, přece neznamená, že jsem horší (ani lepší). Většina z nás volí na základě vlastního svobodného úsudku (který je snad ještě v naší demokracii povolen), na základě svých zkušeností a svého nejlepšího přesvědčení.

Volíš komunisty? Drahoše? TOPku? Já bych je nikdy (ač nikdy raději neříkat nikdy) nevolil, ale vol si je! Řeknu ti svůj nesouhlasný názor a protiargumenty, ale to je tak všechno, co s tím mohu a chci dělat. A na pivo, na fotbal nebo do divadla můžeme zajít i navzdory tomu, nebo?

Respekt k volbě druhého

To je asi to nejdůležitější, co se bohužel vytrácí ze všech stran. Mám sice pocit, že z jedné strany více, ale to asi každý vidí svojí optikou – to teď ponechám stranou.

Na vlastní kůži (stejně jako řada dalších lidí) zažívám, že si mě někteří známí (osobně známí – nejen „virtuálně“) odebírají z přátel na Facebooku, skrývají si mé příspěvky – nezřídka mě předtím stihnou počastovat drsnějšími výrazy, než které bytostně vyčítají jimi nenáviděnému prezidentovi. Nestěžuji si, jen popisuji situaci. Přitom, troufám si tvrdit, vulgárně nepíši (nevybíravě – to ano, ale vulgárně ne) a k prvoplánově osobním atakům se snažím nesnižovat (spíše ironizuji nebo odrážím „útok“).

Ilustrační foto

KOMENTÁŘ TOMÁŠE VYORALA: Švédsko plánuje zrušit dětské sňatky migrantů. To je na ovace. A kamenování? Vítejte ve 21. století, kde středověk vol

Navzdory tomu, že mě řada výše zmíněných známých zná osobně, nedokázali snést můj (od toho jejich natolik odlišný pohled na politiku a politiky), nebo měli možná pocit, že jsem se lidsky natolik změnil, že se mnou raději nebudou udržovat kontakt. Často jde o lidi z určitých uměleckých kruhů.

To nicméně může u kohokoliv být stejně tak dobře naopak. Často jsem byl ještě uvědomen, že jsem zapouzdřený ve své názorové bublině… A právě proto se od mé „nevyhovující bubliny“ odstřihli.

Nebo možná abych nepřípustně nenarušoval tu jejich?

Nechci filosofovat a patetizovat, ale dnes zakončím netradičně – a promlouvám i k sobě samému.

Nesuďme se podle toho, koho volíme, ale podle toho, jací ve skutečnosti jsme.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama