KOMENTÁŘ MIRKO RADUŠEVIĆE: Zeman zvedl prach vysoko, až americký velvyslanec v Praze uklidňoval Kosovo. Změna ve vyjednávání o Kosovu?

Přestože prezident Miloš Zeman vzhledem ke svým pravomocem těžko změní směr české zahraniční politiky, jeho výrok na adresu Kosova zvedl za sebou prach natolik, že americký velvyslanec v Praze Stephen King pozval k sobě na návštěvu zástupce Kosova v Praze.
Stpehen King a kosovský zástupce v Praze Arbër Vllahiue
Stpehen King a kosovský zástupce v Praze Arbër Vllahiue
foto twitter King

reklama

Stephen King o tom napsal na svém twitteru, kam umístil i fotografii ze setkání s kosovským chargé d´ affair Arbër Vllahiuem. Ve svém vyjádření uvedl: „USA nadále podporují suverénní nezávislou republiku Kosovo plně integrovanou do mezinárodního společenství.“ Toto setkání neznamená nic jiného než naznačení, že se žádná změna v rozjetém jednání o urovnání mezi Srbskem a Kosovem nekoná a že USA nad tím drží pevně ruku.

Američané, z jejich pohledu, dlouhou dobu ponechávali volnost EU a především Angele Merkelové v jednání o Kosovu. Od minulého roku ale USA došla trpělivost a začaly se více angažovat. Tato angažovanost se ovšem EU a především německé kancléřce příliš nezamlouvala. Jsou k tomu dva důvody. První je ztráta prestiže EU v oblasti diplomacie, což jde na vrub představitelce EU pro zahraničí Federice Mogheriniové. Druhý důvod je závažnější, globálně-politický, a to skutečnost, že USA jsou pro územní výměnu mezi Srbskem a Kosovem, zatímco EU a zejména Merkelová jsou proti. Kancléřka poukazuje na to, že vznikne precedent pro rozbití územní celistvosti, zejména v Evropě.

Jednání v  duchu výměny území rozvinuli prezidenti Alexander Vučić a Hashim Tači. Především srbského představitele stojí velké úsilí na domácí scéně tuto variantu a vůbec urovnání jako takové zpropagovat a následně prosadit. Po Zemanově vystoupení se opět zkoncentrovala pozornost na tuto možnost urovnání vztahů, neboť jak USA, tak i EU by chtěly problém vyřešit do konce tohoto roku. Jsou k tomu důvody: bývalé vedení EU chce, aby to bylo bráno jako jejich výsledek a Donald Trump potřebuje určitý zahraničně-politický úspěch k předvolební kampani. Otázkou je, zda si Miloš Zeman uvědomil, že svými výroky do určité míry hodil do trendu vyjednávání takzvaně „vidle“ a nechtěně posílil zároveň kosovskou stranu volající po nedělitelnosti Kosova, proti které se staví on sám. Měl spíše ustoupit ze svých silových vyjádření a měl být více diplomatický jako Vladimir Putin, když na toto téma pouze prohlásil, že podpoří jakékoli stanovisko Srbska vůči Kosovu.

Jde o to, že nyní zastánce a hlavní vyjednavač s Vučićem, kosovský prezident Hashim Tači, ztrácí v Kosovu svoji pozici a do čela se dostává expremiér Haradinaj, o kterém Zeman mluvil jako o válečném zločinci. Vedle Haradinaje jsou další zastánci tvrdé linie pro vyjednávání, kteří si nepřejí žádné ústupky Srbsku a jsou pro zachování současného Kosova. Pochopitelně, že v Srbsku stejně tak existuje politický názor, který je proti jakémukoli handlu s územím a nyní cítí Zemanovu podporu v jeho výrocích. Tím se nyní vyjednávání nasměrované již určitým směrem může dostat do problémů. USA i přes svoji snahu dojít k řešení problému narazí, když proti sobě budou tvrdě stát obě strany. Jestliže se zdálo, že jednání směřují již k určitému konci, byť pro určitá politická uskupení nepříjemnému, nyní může být všechno jinak. Miloš Zeman tak přidal gram na jedné misce vah. Těžkým závažím z aspektu vyjednávání o Kosovu je ovšem Trumpovo rozhodnutí propustit Johna Boltona, který byl pro výměnu území. Nyní nastoupil Charles Kupperman, který má údajně velké vazby na „deep state“, což může znamenat zásadní změnu ve vyjednávání o Kosovu. Jaké jsou zájmy „deep state“ v tomto ohledu, se nyní uvidí. Výhodou Srbska je, že jeho zájmy zde kryje Moskva. V tom měl Zeman pravdu, když v Bělehradě radil srbskému prezidentovi, že Srbsko musí zastávat „strategii všech azimutů“.

reklama

reklama