Vzhledem k tomu, že do Německa přišlo v posledních letech tuším tak ke dvěma (?) milionům migrantů, jak jsme byli médii i politiky ubezpečováni, v naprosté většině utíkajících před válkou a diktátorem ze Sýrie, tak těch 10 000 je tak trochu… no, úsměvných.
Pokud tedy milion dalších neřeší teorii relativity v ústavech jaderné fyziky nebo neprovádí chirurgické mikrooperace ve fakultních nemocnicích či na soukromých klinikách. S čímž si, při vší úctě, dovolím úplně tak nekalkulovat.
„Německé učňáky plní Afghánci a Syřané, Merkelové to může pomoct,“ zní titulek článku na iDnes. Plní? Níže v textu se dozvídáme: „V roce 2016 začalo chodit do učení kolem tři tisíc mužů z Afghánistánu a Sýrie. Loni to už bylo deset tisíc,“ a dále: „Loni bylo evidováno 515 700 nových smluv o odborném vzdělávání…“
Takže realita dle informací v samotném textu článku (převzatém z Reuters) je taková, že Afghánci a Syřané plní německé učňáky přibližně ze dvou procent. Ale podle redakce „plní“ německé učňáky.
Tady už ani nejde o onu známou hříčku s poloprázdnou vs. poloplnou sklenicí… Tady jde o pohádky Tisíce a jedné noci.
