Konference o suchu: Opatření blokují vlastníci půdy i nelogické dotace

Jaké jsou příčiny nedostatku a horší kvality vody v Česku? Vlastníci půdy prý nemají dostatečnou motivaci vodu na svých pozemcích chránit nebo je státu za účelem její ochrany prodat. Podle odborníků za to částečně může i jeho špatná nebo zastaralá dotační politika.
30. 5. 2018 ZPRÁVY:  OPATŘENÍ  PROTI SUCHU BLOKUJÍ VLASTNÍCI PŮDY I NELOGICKÉ DOTACE
30. 5. 2018 ZPRÁVY: OPATŘENÍ PROTI SUCHU BLOKUJÍ VLASTNÍCI PŮDY I NELOGICKÉ DOTACE

reklama

Řada opatření na ochranu vody je dobrovolná, a tak si vlastníci půdy mohou svobodně rozhodnout, jestli je na svém pozemku realizovat či nikoliv. Zní to sice logicky a demokraticky, ale v praxi to přináší řadu nepříjemností. Například v Orlických horách u Dobrušky lidé čekají už 20 let na stavbu retenční nádrže. A to právě kvůli sporům majitelů pozemků. A podobná situace je prý i ve zbytku republiky.

„To je aktuální bolest mnoha staveb. Ať staveb na ochranu před povodněmi, tak právě nějakých opatření ve prospěch sucha, protože není žádný nástroj, kterak přimět vlastníka k tomu, aby ty pozemky prodal,“ uvedl pro zpravodajství FTV Prima ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

ilustrační foto

Postřiky zemědělců likvidují včely

Dotace jsou plné paradoxů

Dotace, které by mohly být motivací vlastníků půdy, aby opatření vybudovali sami, jsou ale aktuálně plné paradoxů. Sice je můžou získat pro vybudování mokřadů, které připívají k udržení vody v krajině, ale stát zároveň ještě víc finančně zvýhodňuje energetické plodiny, jako jsou například řepka nebo kukuřice,. Jenže zároveň tyto plodiny jsou známé tím, že schopnost půdy udržovat vodu výrazně zhoršují.

„Já osobně se domnívám, že dotační pobídky nebo dotační tituly, že jsou spíše antimotivační pro zvýšení retence vody v krajině. Protože dotační tituly jsou spíš na zvýšení výnosů,“ vysvětlil Miroslav Tesař z Ústavu pro hydromechaniku AV ČR. „Dotační paradox to může být v některých případech, ale jinak nějaká vysoká podpora těch takzvaně škodlivých plodin, já to tak nevnímám,“ upřesnil expert ministerstva zemědělství Pavel Punčochář.

Dílčí zlepšení by mohlo přinést například chystané opatření ministerstva zemědělství, které se chystá farmářům, kteří mají na svých pozemcích ochranná pásma vody, nabídnout více peněz za ušlé výnosy. Jako kompenzaci za její ochranu. Aktuální částky 500 až 800 korun za hektar prý rozhodně nikoho nemotivují.

reklama

reklama