Korejský ostrov Ulleungdo, to je ráj bez turistů a oslnivá příroda

Příprava na odjezd

Noc byla děsná. Obří polštář mi lámal krk a těžká peřina nedovolovala pořádně se nadechnout. Postel byla plná vlasů předešlých nocležnic a klimatizace jela na plno. Jedna ze spolubydlících si až do rána s někým psala, druhá přišla totálně zlitá někdy po třetí hodině ranní, jen divná paní s kufrem vypadala, že spí. Nebo že by byla zmrzlá? Ležela přímo pod klimatizací, na které byla nastavena nejnižší teplota.

Ranní vstávání kupodivu nebylo tak hrozné. Rychle jsem vyskočila z postele a šla na taxi, neboť kde je autobusová zastávka jsem nevěděla a dostalo se ke mně, že autobusy do přístavu Donghae nejezdí nikterak často. Protože má taxík stát 3000 Won (cca 60 Kč), rozhodla se jsem se podpořit místní služby. Nakonec to stálo 5800 Won, ale byla to docela dálka a já byla ráda, že jsem se nerozhodla jít pěšky, jak jsem měla původně v plánu.

Ostrov Ulleungdo leží 120 km od pevniny, Jižní Korea Zdroj: Martina Labohá

Bylo něco po sedmé hodině ranní, trajekt měl odjíždět v 8:00. Neměla jsem rezervaci (rezervační systém je sice na internetu k dispozici, ale jen v korejštině a pan Google si s tím neuměl poradit) a tak jsem se vydala ke kase.

Čekárna v přístavu Donghae, Jižní Korea Zdroj: Martina Labohá

Všude se to hemžilo Korejci, zahraniční turisté žádní. Lístky naštěstí ještě byly. Jedna cesta vyšla na 49 000 Won (cca 950 Kč), celkem darda, ale snad to bude stát za to.

Zde mi napište váš PIN ke kartě

K tomu, abych obdržela jízdenku, musela jsem se prokázat pasem, který si paní kasírníková vyfotografovala na mobil. Zvláštní, ale ona ta Jižní Korea je celá zvláštní, takže jsem se tím nenechala rozhodit. Když si však paní zažádala o napsání PINu k platební kartě na papír, bylo to už na pováženou.

Přečtěte si také: 18 zajímavých faktů o Jižní Koreji

Nakonec jsme se domluvily, a ještě mi zbylo trochu času se před tříhodinovou cestou nasnídat. Velký hlouček Korejců se o něco pral u pultu s kávou, a tak jsem se rozhodla, že to patrně taky potřebuji. Skleněná lahvička obsahovala zázrak proti mořské nemoci a zachránilo mě to od dosti nepříjemných chvil.

Moře je rozbouřené, lidé létají vzduchem

Naše loď odjíždla z přístavu Donghae, Jižní Korea Zdroj: Martina Labohá

V osm proběhlo nalodění a vyrazilo se. Moře bylo dost rozbouřené a pohrávalo si s lodí jako by byla z papíru. Nejprve se jsem se domnívala, že až vyplujeme, bude to lepší, ale opak byl pravdou. Cesta byla šílená a párkrát to už vypadalo, že obří vlny loď obrátí a přibude další korejská lodní tragédie (asi před měsícem a půl se utopilo při havárii trajektu, jedoucího na korejský ostrov Jeju, přibližně 300 lidí).

Lidé, kteří se rozhodli opustit svá místa toho posléze dosti litovali, neboť létali uličkou a padali na zem. Jedna paní, která přistála u mého sedadla tam zůstala ležet až do konce plavby. (Naštěstí naživu).

První pohled na ostrov Ullengdo skrz okénko lodě, Jižní Korea Zdroj: Martina Labohá

Konečně jsme tu

Ostrov Ulleungdu mě oslovil svou krásou hned při příjezdu. V průvodci o něm píšou jako o ostrově s krajinou z Pána prstenů a je tomu tak. Zalesněné skály se tyčí k obloze a místní krajina připomíná také vietnamskou Halong Bay.

Korejský ostrov Ulleungdo, to je ráj bez turistů a oslnivá příroda Zdroj: Martina Labohá

V přístavu jsem zašla do informací, poptat se na možnosti ubytování, ale paní s velkým předkusem bohužel neovládala cizí jazyky. Místo toho zamkla budku s informacemi a jala se mi ukázat ubytování osobně. Cesta trvala asi 5 minut a přivedla nás k motelům a guesthousům.

Ceny se pohybovaly mezi 40 000-50 000 Wony za noc, ale nakonec se mi povedlo (po dlouhých dohadech a křiku ze strany paní správcové) usmlouvat cenu na 30 000 Wonů.

Jak Ulleungdo prozkoumat?

Po krátkém odpočinku jsem se vydala prozkoumat jihovýchodní část ostrova – přesněji Haengnam seaside walk. Tato uměle vytvořená trasa vede z přístavu Jeodonghang, po útesech a mostech, až do přístavu Dodong, s možností krátké zacházky na maják Haengnam.

Začátek Haengnam seaside walk, Ulleungdo, Jižní Korea Zdroj: Martina Labohá

Uměle vytvořená trasa vede z přístavu Jeodonghang, po útesech a mostech, až do přístavu Dodong, Ulleungdo Zdroj: Martina Labohá

Moře bylo stále rozbouřené, což akorát podtrhávalo famózní výhledy a když si nějaký výletník nedal pozor, byl ohozen obří vlnou, což byla docela legrace. Obzvláště pro ty, kteří byli ukryti na vyvýšeném místě.

Když si výletník nedal pozor, byl ohozen obří vlnou. Ostrov Ulleungdo, Jižní Korea Zdroj: Martina Labohá

Protože jsem za dnešek ještě nesplnila povinnou kulturní vložku, vydala jsem se k dvoupatrovému muzeu ostrova Dokdo, které je celé jen o jednom – chce všem, především Japoncům, ujasnit, že Dokdo patří Korejcům.

Pohled na Haengnam seaside walk, Ulleungo Zdroj: Martina Labohá

Stopování je radost

Po cestě zpátky do guesthousu jsem si stopla pána, který z toho měl evidentně ohromnou radost a celou cestu se strašně smál. Při vystupování mi nadšeně mával na rozloučenou a děkoval. Za co, to se mi bohužel nepodařilo zjistit.

K večeři se podávali sušení krabi, nakládaná sépie, ořechové kouličky plněné dýňovým želé a samozřejmě kimčí. Lidé se tu živí především rybolovem, a tak jsou mořské plody a ryby na každém jídelníčku.

Trekking je na ostrově populární

Přestože je ostrov pouze 11,3 kilometrů dlouhý a 12,4 kilometrů široký, můžete se vydat na několik treků. Mě nejvíc bavil výlet napříč ostrovem, při kterým překonáte nejvyšší horu Seonginbong (984 m). Krásná je také vyhlídka Seokpo, která vznikla v roce 1905 a do roku 1945 byla používána Japonci k monitorování pohybu ruských válečných lodí.

Vyhlídka Seokpo, Ulleungdo, Jižní Korea Zdroj: Martina Labohá

Ulleungdo – jasná volba

Pokud přemýšlíte, jaký ostrov v Jižní Koreji navštívit, Ulleungdo mohu jen doporučit. Tento ostrov je plný oslnivých zákoutí – jeskyní, vodopádů, starodávných stromů a procházek podél moře. Připravte se však na to, že anglicky se zde nedomluvíte.