Kounovská záhada má nové vysvětlení: Záhadné útvary v minulosti svítily

Význam Kounovských kamenů doposud nebyl objasněn, a tak se můžeme jen dohadovat, proč někdo tisíce kamenů postavil do zvláštních řad. Vědci navíc odhalili, že záhadné útvary v minulosti dokonce svítily.
21. 1. 2018 ZPRÁVY: KOUNOVSKÁ ZÁHADA MÁ NOVÉ VYSVĚTLENÍ
21. 1. 2018 ZPRÁVY: KOUNOVSKÁ ZÁHADA MÁ NOVÉ VYSVĚTLENÍ
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Na náhorní planinu u Kounova někdo kameny táhla desítky kilometrů- to je ale všechno, co víme o této záhadě na 100 %. Objevil je místní učitel v roce 1934. Od té doby panují dohady o tom, co vlastně kounovské řady jsou a jaký měly účel. Objevily se nejrůznější teorie od obyčejných rozhraničení pravěkých polí až po přistávací zařízení pro UFO.

Každá z těchto teorií má ale jednu nevýhodu. Minimálně jeden důvod proč není pravdivá. Hranice to určitě nejsou, ani zbytky chmelnice, ani závodiště. Momentálně se na místě nachází asi dva tisíce kamenů, v minulosti jich bylo ale daleko víc. „Z 30. let jsou ještě záznamy, že tam byly kameny metr a půl vysoké,“ uvedl pro zpravodajství FTV Prima Jiří Mareš z fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Tanec s delfíny

Zabijí delfíny virus? Brazílie řeší úhyn delfínů

Na místě proběhl i průzkum radioamatérů

V roce 2009 na místě probíhal průzkum za pomoci radioamatérů. Ukázal divné věci. „I když byly slyšet naše signály pro lidi na Klínovci a na ostatních kopcích odtamtud, tak my jsme na dvou pásmech neslyšeli nic dovnitř,“ upřesnil badatel Milan Zach Kučera.

Může za to železo v kamenech? Když padla všechna racionální vysvětlení, přišla na řadu jiná. „Jsou také odvážnější teorie, že ty řady jsou viditelné ze vzduchu, takže to je něco podobného jako ta slavná planina Naska, že jo, tam jsou ty teorie od těch archeoastronautech,“ popsal spisovatel Jan A. Novák.

ilustrační foto- nosorožec

Unikátní pokus zoo o záchranu ohroženého nosorožce

Kameny v minulosti v noci svítily

Vědci z akademie věd ale objevili zajímavou vlastnost kamenů, která přestala fungovat ve středověku kvůli lesnímu požáru. „U těchto křemenců, případně z Kounovských řad se pozorovalo, že při jakémsi zbytkovém ultrafialovém ozáření tyhlety kameny začínají zářit jako modře,“ doplnil Mareš.

Někdo zkrátka chtěl, aby kamení bylo v noci dobře vidět. Ale proč? Mohly zářící kameny určovat například slunovrat? I to nejjednodušší vysvětlení pravěký astronomický kalendář má ale jednu velkou trhlinu. Kalendář šlo udělat jednodušeji a naši předkové kvůli tomu nemuseli tahat až 6 tunové balvany desítky kilometrů daleko. Pravý smysl Kounovských řad se už asi nedozvíme. Víme tak alespoň, že zařízení bylo důležité v noci.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama