Krejčíř plánoval další útěk. Z jihoafrického vězení se už možná nikdy nedostane, míní Kmenta

Radovan Krejčíř, jeden z nejznámějších českých zločinců naší historie, který si v Jihoafrické republice už od roku 2013 odpykává pětatřicetiletý trest, se nedávno pokusil z vězení utéct. Jeho plán byl ale stejně jako v předchozích dvou případech včas odhalen. Podle novináře Jaroslava Kmenty, který se o Krejčíře dlouhodobě zajímá, stráví český podnikatel ve vězení dost možná celý zbytek života.

Podle jihoafrického tisku se zaměstnanci pretorijské věznice Kgosi Mampuru II., kde se Krejčíř do té doby nacházel, o útěku dozvěděli díky nalezení oblečení, které bylo označené jako policejní. Právě takto přestrojen se český kontroverzní podnikatel plánoval dostat na svobodu. Pomoci mu v tom měli i někteří podplacení policisté.

Právě z důvodu přetrvávající hrozby útěku byl zločinec usvědčený z únosu, pokusu o vraždu a obchodování s drogami převezen do nejstřeženější jihoafrické věznice eBongweni C-Max ležící v Kokstadu. Potvrdil to tamní policejní mluvčí Vishnu Naidoo: „Vězní ho v takovém zařízení, jaké odpovídá hrozbě, již [Krejčíř] představuje. Vzhledem k četným pokusům o útěk je považován za nebezpečného vězně.“

Krejčíř: Jde o zneužití moci a psychologické mučení

Sám Radovan Krejčíř všechna nařčení popírá s tím, že se nezakládají na pravdě. Podle svých slov uveřejněných v osobním prohlášení se ve věznici chová bezproblémově a celá věc je tak jen jeho záměrná šikana: „[Přesun do Kokstadu] je zbytečný, nepraktický a je také plýtváním času. Nejsem násilník, nejsem agresivní a je to prostě jenom zneužití moci.“

Pravý důvod přesunu do areálu pro nejhorší zločince je podle českotěšínského rodáka záměrné psychické týrání. V 700 kilometrů vzdáleném vězení je totiž mnohem těžší jak kontakt s právníky, tak s jeho tříletou nemanželskou dcerou Evangelinou. Tu má Krejčíř s bývalou modelkou Marissou Christopherovou: „V Kokstadu nemohu vidět dceru Evangelinu. Jediná osoba, která ji sem může dopravit, je její babička Priya Christopherová, ale kvůli jejímu zdravotnímu stavu do Kokstadu cestovat nemůže. Jsem tak připraven o tento kontakt, což je psychologické mučení.“

Krejčíř se sice nechal slyšet, že pro kontakt se svou rodinou prostřednictvím Skypu je ochoten zaplatit veškeré výdaje, ale mluvčí vězeňské služby jakoukoliv podobnou formu komunikace vyloučil: „Je vězněn v souladu s jeho bezpečnostním zařazením, tedy tak, aby byla zajištěna maximální bezpečnost. Výhody, které má, odpovídají jeho zařazení.“

Předchozí pokusy o útěk

Radovan Krejčíř se z jihoafrického vězení pokusil dříve uprchnout již dvakrát. Poprvé to bylo v září roku 2015, kdy už jako uznán vinným čekal na výši svého trestu. Jeho útěk měl mít nevídané rozměry: „Z vězení by se v případě nutnosti i prostřílel, přičemž by mu pomáhali podplacení hlídači a někteří spoluvězni. Už na něj prý čekala luxusní vozidla, která ho měla odvézt k čekající helikoptéře, jež s ním měla odletět ze země,“ popsal tehdy na Twitteru mluvčí jihoafrické policie Solomon Makgale.

So, today Rodavan Krejcir would have fired his way out of prison if necessary, assisted by corrupt prison warders and some inmates

— Solomon (@Solomon_Makgale) September 27, 2015

Luxury vehicles were already lined up to take him to a waiting chopper to fly him out of the country.

— Solomon (@Solomon_Makgale) September 27, 2015

Plán ale tehdy zhatil soukromý detektiv Paul O’Sullivan, který dostal informace o tom, že se Krejčíř chystá uprchnout. Na základě okamžité prohlídky jeho cely se pak nalezlo velké množství předmětů, které Krejčířův útěk potvrzovaly. Mezi věcmi byla například pistole, náboje, taser, pepřový sprej, nůž, deset mobilních telefonů s paměťovými kartami, šroubovák a blok se jmény vyšetřovatelů a svědků spojených s jeho kauzou.

Druhý neúspěšný pokus vyhnout se spravedlnosti byl českému šéfovi tamního podsvětí překažen o necelé dva měsíce později. Krejčířova rodina se tehdy měla pokoušet připravit útěk pomocí úplatků: „Jihoafrická policie zadržela ženu, která z bank v okolí Johannesburgu vyzvedla několikrát neobvykle vysokou částku. Peníze na účet z Česka údajně posílala matka Radovana Krejčíře Naděžda, a policie tak pravděpodobně překazila další pokus vězněného Čecha o útěk z vězení,“ napsala tehdy ČTK.

Útěk českým policistům

Naopak úspěšný byl Krejčířův útěk 18. června roku 2005. Krejčířovi se tehdy povedlo během policejní razie v jeho luxusní černošické vile nepozorovaně zmizet i přesto, že se v komplexu nacházelo velké množství ozbrojených policistů.

Právě po tomto útěku se kontroverzní podnikatel dostal jak do hledáčku médií, tak do širšího povědomí společnosti. Mezi roky 2005 a 2007 se Radovan Krejčíř před spravedlností ukrýval na Seychelských ostrovech. Odtud se později přesunul do Jihoafrické republiky, kde se postupně vypracoval v hlavu tamního podsvětí.

Jaroslav Kmenta: Krejčíř už svou šanci utéct promarnil

Kauzu Radovana Krejčíře už přes deset let sleduje také investigativní novinář Jaroslav Kmenta. Ten je mimo jiné autorem trilogie Padrino Krejčíř, která se celým případem podrobně zabývá. Podle Jaroslava Kmenty se českému zločinci s největší pravděpodobností nikdy uprchnout nepodaří: „Teď už si na něho ti Jihoafričani dají takový pozor, že se mu to [útěk z vězení] zřejmě na 99 % nepovede. Jednoprocentní šance tam nějaká je, ale myslím, že příležitost utéct už promarnil.“

Radovan Krejčíř ještě nedávno usiloval o své vydání do České republiky. V Česku byl sice za neúspěšnou přípravu vraždy celníka a rozsáhlé daňové a ekonomické podvody nepravomocně odsouzen na 15 let odnětí svobody, ale i tento trest by pro něho byl výhodnější, než o dvacet let delší pobyt v nepoměrně horších podmínkách jihoafrického vězení. Jaroslav Kmenta si ale myslí, že i toto Krejčířovo úsilí je zbytečné: „Já si myslím, že tady není vůle mu vyhovět, že tu v drtivé většině - napříč politickým spektrem, i napříč zločineckým spektrem - zaznívá takové to: ‚Nechte si ho tam, ať si to tam odsedí. My ho tady nechceme, protože to by byly zase jenom problémy.‘“

Krejčířova snaha dostat se z Jihoafrické republiky je také motivována tím, že několik jeho tamních případů stále nebylo rozsouzeno. Jihoafrické soudnictví navíc nezná souhrnné tresty, takže v případě dalších uznání viny by Krejčíř mohl k 35 rokům dostat další podobně dlouhé tresty. Takový vývoj očekává i Jaroslav Kmenta: „Myslím si, že dostane minimálně v jedné kauze z těch celkově asi čtyř, které tam jsou u soudu, ještě velký trest. Takže to, co dostal - těch 35 let - to ještě není konečné číslo.“