AKTUALIZACE: Vše výše uvedené se odehrálo včera. Dnes speciální bezpečnostní síly a policie znovu zaútočily, a to ve větším počtu na sídlo exprezidenta, uváděno je dva tisíce příslušníků. Podle posledních zpráv se útok zdařil, Almazbek Atambajev byl zatčen a odveden ze své rezidence společně s několika osobami, které se postavily na jeho obranu. Chránit exprezidenta mělo údajně 300 až 400 lidí.
Na místě rezidence exprezidenta propukl požár. Silnice vedoucí do vesnice Koj-Taš byly zablokovány, bylo vypnuto telefonní a internetové spojení.
Radnice hlavního města Biškeku oznámila, že „nedopustí žádné nepokoje, rabování a destabilizaci situace. Všechny městské služby a struktura obce fungují jako obvykle a zajišťují život hlavního města."
Zprávu budeme dále aktualizovat
PŮVODNÍ ZPRÁVA
Zastánci bývalého prezidenta (2011-2017), kteří hlídali jeho vilu, zvládli ji ubránit, odzbrojili členy jednotky a šest z nich dokonce zatkli. Při pokusu o zatčení byl jeden policista zabit, zraněna je další padesátka lidí, z toho polovina policistů. Svým kolegům nakonec museli přispěchat na pomoc další posily kyrgyzských speciálních jednotek. Na obranu Almazbeka Atambajeva se postavilo kolem tisícovky jeho příznivců. Pro řešení vzniklé napjaté situace v zemi svolal současný prezident Sooronbaj Žeenbekov zasedání Bezpečnostní rady státu. Podle posledních zpráv bezpečnostní síly opouštily Koj-Taš.
Akce na zatčení bývalého prezidenta vznikla již 20. června, kdy poslanci předložili státnímu zástupci seznam - obvinění. Ten exprezidenta obvinil z korupce při stavbě teplárny v hlavním městě při ekonomické transformaci země a padlo obvinění z dalších nezákonných akcí. Na základě obvinění by mohl Atambajev čelit trestu doživotí. 27. července byl bývalý prezident zbaven titulu exprezidenta a zbaven imunity. Almazbek Atambajev označil obvinění poslanců za „absurdní“ a řekl, že může před lidem prokázat, že je čistý a připravený se zodpovídat za všechny své činy, kdy působil jako prezident.
Přitom ještě před čtyřmi měsíci - v dubnu - společně bývalý a současný prezident kráčeli k uctění památky druhé kyrgyzské revoluce, která se odehrála před devíti lety - v dubnu roku 2010, při které bylo 87 mrtvých, stovky zraněných, když se první, takzvaná tulipánová revoluce odehrála v roce 2005.
VIDEO z akce bezpečnostních sil:
Již v dubnu při vzpomínkách na revoluci bylo zaseto na současný konflikt, když bývalý prezident Almazbek Atambajev a tehdy jako předseda sociálně demokratické strany uvedli, že „uvědomujeme si cíle dubnové revoluce ... Nic nebylo realizováno. Kdo viděl realizaci myšlenek a cílů dubnových akcí? Je zde pokus odepsat dubnovou revoluci, a to je nebezpečné. Dubnová revoluce by neměla být ukradena. Chystáme se znovu za deset let odstranit jiného státníka?“ Navíc došlo ke kritice stávajícího prezidenta Sooronbaje Žeenbekova a bylo přijato sedmibodové usnesení. To obsahuje zejména požadavky, aby se zabránilo klanovému režimu rodiny, skutečnému boji proti korupci a ukončení tlaku na jednotlivá politická a veřejná sdružení.
Ruský politolog Arkadij Dubnov specializující se na tuto oblast pro ruskou televizi RT1 uvedl, že bývalý i současný prezident postrádají charakterové vlastnosti nutné k výkonu vrcholné funkce, což „neumožňuje se spolehnout na rozumné jednání. To vše vede k současné konfrontaci v Kyrgyzstánu. Podle mého názoru se situace může ještě zhoršit až k novému ozbrojeného konfliktu - revoluci, kterou země již dvakrát zažila.“ Tím lze vysvětlit i okolnost, že současný prezident zaútočil na Almazbeka Atambajeva, i přestože ten jej doporučil do prezidentské funkce. Je ovšem také pravdou, že Almazbek Atambajev si stačil během svého šestiletého vládnutí vytvořit svým nepředvídatelným politickým i osobním chováním dostatek nepřátel.
Situaci v Kyrgyzstánu přibližuje skutečnost, že nedávno ruský prezident Vladimir Putin přijal po signalizování vnitřních problémů Almazbeka Atambajeva k jednání v Kremlu. Jak píší ruská média, Putin musel bývalému prezidentovi říci: „Chlapi, vyřešte své problémy sami!“ Jde o to, že všichni ve světě dnes ví, že kyrgyzské elity jsou zaneprázdněny jednou věcí - přerozdělováním majetku a přerozdělováním sfér vlivu. Navíc jde o to, že vždy určitý prezident je zástupcem určitých kyrgyzských klanů. Například současný prezident má být zástupcem jižních klanů.
Současné události jsou důkazem nezodpovědnosti obou vůdců a neschopnosti kyrgyzských elit jednat mezi sebou. Osobní ambice a zúčtovací účty jsou jim mnohem bližší než zájmy národa.
Kyrgyzové by skutečně měli zapomenout na vnitřní problémy, neboť se dostávají často do konfliktní situace se svými sousedy Uzbekistánem a Tádžikistánem. Země Střední Asie si hrozí válkou kvůli vodě. Vše se točí kolem dvou velkých řek Amudarji a Syrdarji a středoasijské země jsou rozděleny do dvou skupin. Kyrgyzstán a Tádžikistán jsou u pramene vod, zatímco Kazachstán, Uzbekistán a Turkmenistán se nachází v dolních částech toku řek. První dvě země chtějí využívat tok řek k výrobě elektřiny vodními elektrárnami. V létě vodu akumulují, aby v zimě produkovaly co nejvíce energie. Mezi největší projekty patří vodní elektrárna „Rogun“ v Tádžikistánu a „Kambar- Ata“ v Kyrgyzstánu na řece Naryn.
Již dřívější uzbecký prezident Islam Karimov prohlásil v roce 2015: „Snaha kontrolovat vodní zdroje středoasijských republik by mohla vést k totální válce.“ Obava panuje z projektu další přehrady „Kambar- Ata-1“ v Kyrgyzstánu na řece Naryn. Projekt by se měl uskutečnit za spolupráce s Ruskem, a proto současný uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev má obavy ze ztráty vody pro zavlažování a byl by rád, kdyby Rusko vše konzultovalo s mezinárodními experty a nepodnikalo nic bez souhlasu sousedních zemí. Jak známo, do tohoto projektu se přihlásila i česká společnost Liglass Trading, což - stejně jako ruský projekt - zkrachovalo. Již v minulosti Kyrgyzstán snížil dvacetkrát průtok vody z oblasti Jalal-Abad do uzbecké oblasti Namangan. Opatření bylo podle kyrgyzských zdrojů zavedeno pro nehospodárné užívání vody. Uzbekové tvrdí, že pravým důvodem je vydírání sousedů a poukazují na kyrgyzský návrh vodu prodávat.
Co se děje Kyrgyzstánu, zajímá širší světovou veřejnost, a to pro údajnou jeho podporu Islámského státu. Uzbecký tisk často poukazoval na silný vliv islámských extremistů u svých sousedů. Lze spekulovat, zda upozornění je reálné nebo patří do taktiky boje o vodu.
Mirko Radušević
