Laserem na graffiti? Nejen italští vědci i čeští úspěšně zkouší „zázračnou metodu“

Graffiti na fasádách památek Italové začali odstraňovat laserem. Jeho široký paprsek dokáže barvu citlivě zničit, aniž by poškodil povrch starého kamene a zdiva. S vandalismem se potýká například italská Florencie a právě tam Italové laser použili a například most Ponte Vecchio je již díky domu prost všech podpisů sprejerů. Máme však dobrou zprávu - Češi o této metodě vědí a dokonce ji využívají a to i při čištění různých stavebních objektů.
technologie odstraňování graffiti foto youtube sys-teco
technologie odstraňování graffiti foto youtube sys-teco

reklama

Před třemi měsíci si snad všechna webová média předávala informaci o tom, že Itálie začala testovat novou technologii na odstranění graffiti na fasádách památek, zejména ve Florencii.  Špičkovou technologii vyvinula toskánská firma, která se specializuje na výrobu laserů pro průmysl i zdravotnictví, uvedla agentura AFP a weby se doslova předháněly v tom, kdo z nich zprávu zveřejní jako první.

„Pokud se laser používá správně, vůbec nepoškodí povrch, který čistíme,“ řekla AFP restaurátorka Daniela Valentiniová, která vede skupinu dobrovolníků „Andělé krásy“. Ti již vyčistili místa na nejméně 28 památkách světového dědictví UNESCO. Podle Valentiniové laser graffiti 'odpaří'.

Redakci iPrima se však podařilo zjistit, že Italové v tom nejsou rozhodně sami. Podobný laser podle odborníků má i Čína a dokonce také Česko. A prý to není ani nijak nová věc. Prozradil to ředitel Kloknerova ústavu při ČVUT Jiří Kolísko.

„Lasery se používají na čistění běžně, tím pádem se dají používat i na graffity, ale není to úplně celoplošná metodologie a navíc jde o pomalý systém,“ vysvětlil Kolísko. „Určitě nejde o nový způsob čištění, jde spíše o novou vlnu zájmu,“ zdůraznil. „Metodologie čištění laserem povrchů je totiž technika několik desítek let stará. U těch Italů ale muselo být nějak speciálně upraveno strojové zařízení, ne?“ otázal se a trefil se přitom do černého. Novinka italské firmy El.En. Group totiž používá laserovou technologii nejnovější generace, při němž se používá široký paprsek.

„Toto se dá použít na nějaké unikátní prvky lokálně, ale nedokážu si představit, že by v pražském metru někdo běhal s laserem. Tam se to řeší malinko jinak,“ poznamenal ředitel Kolísko.

Kloknerův ústav je „výzkumným a zkušebním ústavem hmot a stavebních konstrukcí“ a na svém webu zveřejnil, že provádí technickou diagnostiku Hlávkova mostu v Praze a posuzoval i stav Libeňského mostu. Akreditovaná Zkušební laboratoř Kloknerova ústavu zajišťuje řadu materiálových zkoušek betonu, malt, zdicích prvků, oceli, keramiky, dřeva a kamene a dva její zaměstnanci mají v portfoliu také možnosti využití laseru na stavební materiály.

Laserové stroje přímo ústav nevyvíjí, ale pohyboval se kolem hodnocení prostředků antigraffiti. „To je ale na bázi filmů, které se pak snadno odstraní párou. Spolupracujeme i s Národním památkovým ústavem, kde jsme při čištění památek používali hlavně laser, protože to je nejšetrnější. Nedokážu si však představit, že bychom jej použili na celý most, anebo na staré sochy, ale na pilíře mostu jistě ano,“ doplnil Jiří Kolísko.

Chceme to koupit, ale mělo by to u nás uplatnění?

„Italové nám tento konkrétní laser, kterým odstraňují nápisy ve Florencii, nabízeli, byli jsme kvůli tomu u nich na předváděčce. Ještě ale nejsme rozhodnuti, že nákup uskutečníme, přístroj je totiž hodně drahý. Musíme se zeptat památkářů, jak jsou s tím srozuměni, aby to šlo použít i na české památky,“ svěřil se redakci Josef Szabo, obchodní ředitel pražské firmy Arx Axiam real, která se zabývá čištěním fasád domů, odstraněním graffiti a antigraffiti nátěry. Italská „novinka“ totiž stojí v přepočtu až dva miliony korun (70 tisíc eur - 1,8 milionu korun).

Firma dosud používá k odstraňování graffiti různé chemické přípravky a na povrchy staveb natírá preventivní ochranu, z nichž se pak čmáranice horkou vodou snadno odstraňují. Dosud hojně používané pískové pumpy mají tu nevýhodu, že odstraňují nejen sprej, ale také část povrchu čištěné plochy.

„Lasery na čištění nabízí i Čína, má v přístrojích zabudované korekce, aby se při vypalování památky nijak nepoškodily. Většinou se laserem odstraňují barevné nátěry a rez z kovů, ale na povrchy fasád domů se metoda používá velmi málo, protože je poměrně pomalá,“ vysvětlil Szabo. Metr čtvereční plochy pokreslené graffiti lze pomocí laseru odstranit až za téměř hodinu, rozsah paprsku je totiž tři až pět centimetrů. 

„Běžně se odstraňují graffiti za 500 až tisíc korun za metr čtvereční, tady by to bylo až za dva tisíce. Nevím, zda by to někdo vůbec u nás zaplatil,“ uzavřel.

Při zjišťování souvislostí redakce dokonce narazila na firmu, která je přímým českým výrobcem laserových čisticích systémů a umí navrhnout i přenosný mobilní laser.

„Už jsme laserové čištění graffiti v centru Prahy zkoušeli,“ překvapil ředitel společnosti Narran Martin Boháč. „Loni jsme nabízeli, že vyčistíme Prachovské skály od graffiti, chtěli jsme to udělat zdarma, ale najali si na to nakonec jinou firmu. Takže se od té doby na památky nesoustřeďujeme, nevíme ani koho kontaktovat,“ poznamenal. „Podle nás by nebyl problém vyrobit podobné stroje, jako mají Italové. Pokud používají zvláštní technologii, i tu bychom dokázali vyvinout, řešení bude asi v jiné vlnové délce,“ zmínil.

Laser „z české kuchyně“ by tak podle něj dokázal odstranit nechtěné nápisy sprejerů třeba i z Karlova mostu. „To by šlo, už jsme něco podobného dělali. Pro nás akce Italů není až taková zpráva dne, jde spíše o to, že běžná veřejnost všeobecně neví, že něco takového je možné. A to i u nás,“ doplnil se zdůrazněním, že památkáři o technologii určitě vědí. A magistrát hlavního města Prahy?

Pražský magistrát o laseru slyšel, ale nevyužívá jej

Oddělení správy památkové péče magistrátu naše dotazy po několik dní ignorovalo. Nakonec odpověděl přímo ředitel odboru památkové péče Jiří Skalický: „V našem oboru je velké množství různých technologii včetně nanotechnologií, které se pokouší bojovat s vandalskými praktikami některých čmáralů. Vždy vyžadujeme sofistikované posudky, které nám říkají, jak šetrná je daná konkrétní technologie k ošetřovaným povrchům. O výše uvedené technologii jsem slyšel, v praxi jsem se s ní však nesetkal.“

Radnice pražských městských za odstranění graffiti vydají ročně částky v řádu desítek tisíc, někdy však i několik milionů korun. Se sprejery bojují speciálními nátěry na fasádách, rychlým odstraňováním kreseb nebo legalizací vybraných ploch. Každoročně také přispívají na odstranění nápisů soukromým vlastníkům bytových domů.

Nemalou částku každý rok za odstranění graffiti zaplatí dopravní podnik (DPP). Například předloni to bylo zhruba 22 milionů korun. Největší škody tradičně páchají vandalové v metru. K dispozici by sprejerům ale měly být stěny u opravovaného vstupu do stanice metra C Vltavská. Po nějaký čas se mohou sprejeři legálně vyřádit také v tramvajovém podjezdu z Těšnova směrem k Hlávkovu mostu.

Olga Böhmová

reklama

reklama