Vědci analyzovali skeny mozku z magnetické rezonance 1206 zdravých dobrovolníků s průměrným věkem 28 let. Účastníci byli také požádáni, aby za dvě minuty ušli, kam nejdále dokáží, přičemž jejich vzdálenost byla zaznamenávána. Kognitivní testy pak prověřovaly vzpomínky účastníků, rozumové dovednosti, „bystrost“ a úsudek.
Čím je zdatnější tělo, tím je zdravější mozek?
Výsledky naznačují, že účastníci s nejlepší kondicí měli nejzdravější mozky a nejsilnější kognitivní schopnosti. Naopak u méně zdatných dobrovolníků byl kognitivní výkon slabší, jakkoliv byli tito účastníci stejně mladí a zdraví jako jejich fyzicky zdatnější kolegové.
„Překvapilo nás, když jsme viděli, že dokonce u mladší populace klesá s fyzickou kondicí i kognitivní výkon,“ uvedl hlavní autor studie doktor Jonathan Repple. „Vede nás to k přesvědčení, že základní úroveň kondice se zdá být preventivním faktorem v souvislosti se zdravím mozku.“
Důležitost fyzické aktivity v každém věku
Bylo prokázáno, že pohyb a cvičení zlepšuje průtok krve a tedy přístup kyslíku do mozku. „Jedná se o důležitou studii prokazující silnou korelaci mezi fyzickým zdravím a kognitivními funkcemi u velké skupiny zdravých mladých dospělých,“ uvedl profesor Peter Falkai z Mnichovského centra pro neurovědy. „Je to podpořeno změnami ve stavu bílé hmoty mozkové, což podporuje názor, že větší makrokonektivita je spojena s lepším fungováním mozku.“
Studie podle profesora také zdůrazňuje důležitost fyzické aktivity ve všech stádiích života a předběžné důkazy z nedávné doby naznačují, že člověk může začít zlepšovat své fyzické zdraví dokonce v pozdějším věku, aniž by trénoval dříve.
Vztah mezi fyzickým zdravím a fyziologií mozku přitahuje v posledních letech stále větší pozornost. Na základě několika studií bylo zjištěno, že setrvání ve fyzické aktivitě chrání proti demenci, stresu a depresím, ačkoliv zatím není přesně jasné, proč je tomu tak. Lepší porozumění by lékařům mohlo pomoci zabránit „neuropsychiatrickým poruchám“, napsali vědci.
