LETEM PRIMA SVĚTEM: Děti hrající si v bahně? No problem, jsou pak kreativnější, libují si v australské školce

Mnozí rodiče to znají moc dobře. Špinavé dítě rovná se šťastné dítě. Snad nic děti neláká víc, než plácání se v bahně a vrtání se v hlíně. Když jim to dovolíte, získáte výměnou za trochu toho špinavého prádla vytoužený klid. Na vlastní kůži si to vyzkoušeli i v mateřské škole v australském Hobartu. Děti tady do bahna pouštějí jednou týdně. 
Kdo si hraje (v bahně), nezlobí

reklama

Nedělají to ale proto, aby měli od dětí na pár hodin pokoj. Chtějí podpořit jejich kreativitu. Děti, které nikdo neokřikuje, že se umažou, totiž dokáží pořádně popustit uzdu fantazii. Během hry se toho mnohdy naučí víc než ve třídě. Nejen o přírodě, ale i o sobě samých a svých kamarádech. Takové hraní totiž tříbí i sociální dovednosti. 

„Řeší problémy, zvažují, co a jak. Když stojíte stranou a díváte se na ně, vidíte, jak moc se toho učí,“ vysvětluje učitelka Leearna Downhamová.

Středa - to je den, na který  se děti z této školky těší z celého týdne nejvíc. Hrají si venku, prozkoumávají okolí a zažívají naprostou svobodu. V době, kdy čím dál víc dětí tráví svůj volný čas před monitory počítačů, jsou hrátky v přírodě o to důležitější. 

„Myslím, že hraní dětí venku a učení se v přírodě má velké výhody. Existují pro to nezpochybnitelné důkazy z celého světa," říká Janet Dymentová, expertka na výuku.

Děti, které často dovádějí venku v přírodě, mají lepší hrubou motoriku i lepší zrak. Netrpí nadváhou a v těle mají více vitamínu D než děti, které sedí doma. Jsou také zvídavější, lépe se soustředí a ve škole dosahují lepších výsledků. Dymentová má za to, že by něco podobného prospělo i žákům základních a středních škol. Nemuseli by se tedy přímo rochnit v bahně, ale vyměnit občas třídu za park nebo les by se jim určitě líbilo. 

Více v reportáži v úvodním videu.

reklama

reklama