Lidé chybně kombinují léky a škodí si, tvrdí lékárníci. Hlídat to má lékový záznam

Léky mohou ohrozit život...

Sdílený lékový záznam pacienta

V České republice je v lékárnách reálně k dostání 8 500 různých léčiv, jenže ne všechny se dají vzájemně kombinovat. Problémem mnohdy je, že nemocný člověk svému ošetřujícímu lékaři ne vždy sdělí, jaké léky a na co přesně již užívá. Může se tak stát, že pokud některá léčiva kombinuje dohromady, může si i těžce poškodit vnitřní orgány, například játra či ledviny.

Lékárníci nyní chtějí podle České lékárnické komory (ČLnK) vidět záznam o lécích pacienta pět let zpětně stejně jako lékaři, což by mělo zabránit lékovým duplicitám i interakcím. Přehled o všech lécích předepsaných a vydaných pacientovi má umožnit tzv. lékový záznam.

Hrozí poškození organismu

Každý lék má vedlejší i nežádoucí účinky, může integrovat se stravou i s jinými léky. Lidé ale mnohdy nevědí, co s čím je vhodné kombinovat, aby jim léky namísto pomoci nakonec neuškodily. Kombinaci léků, která může ohrozit zdraví i život, přitom v Česku užívá každý devátý člověk. Vyplynulo to z nedávných statistik jedné z lékárenských sítí. Že jsou lékové interakce velmi časté, tvrdí i Česká lékárnická komora (ČLnK). Podle prezidenta komory Lubomíra Chudoby česká data k tomu sice nejsou, ovšem například ve Velké Británii se týkají asi sedmi procent lidí. Z průzkumu komory ale vyplývá, že téměř šedesát procent lidí dostalo od lékárníků instrukce k užívání léků, které jim lékař nesdělil.

Riziko poškození organismu se zvyšuje při užívání většího množství léků současně. Duplicity se často vyskytují u léků na bolest. Pacienty matou jiné názvy přípravku, aniž by věděli, že mají podobné účinky. Ty pak začnou užívat v domnění, že si „pomohou“ a že se „nic nemůže stát“. Nakonec si ale mohou přivodit těžké poškození jater. Lékárníci k tomu uvádějí, že až v pěti procentech případů lidé užívají stejné léčivo pod jiným názvem anebo přípravky, který mají podobný účinek.

S významnou částí léků proti bolesti pak negativně v těle reagují přípravky na ředění krve s obsahem warfarinu. Stejně tak lék na snižování hladiny cholesterolu vyžaduje, aby si člověk dal pozor na to, zda mu jiný lékař nepředepíše antibiotika. Některá z nich (tzv. makrolidová antibiotika, mezi něž patří například klarithromycin) totiž mohou nežádoucí účinky léků na cholesterol zvyšovat. Česká lékárnická komora upozorňuje na Doxycyklin a jiná antibiotika, která mohou tvořit s vícemocnými minerály (například vápenatými nebo hořečnatými ionty) v trávicím traktu nerozpustné komplexní sloučeniny, které nemohou projít ze zažívacího ústrojí do krve a nemohou vyvolat antibiotickou účinnost.

Nežádoucí účinky k již užívaným léčivům ale mohou mít i některé volně prodejné léky na alergie, jako je Desloratadin. Ten může nebezpečně zvyšovat účinnost léku Klopidogrel pro nemocné po infarktu. „Desloratadin se používá na léčbu alergií, je to antihistaminikum, které je v současnosti dostupné i bez lékařského předpisu. Současným podáním může dojít ke zvýšení účinnosti Klopidogrelu o 180 procent,“ varuje komora lékárníků.

Některým lékům vadí konkrétní potraviny či alkohol

Ani potraviny nebo nápoje, či dokonce alkohol, není radno s některými léky kombinovat. Při současném užití paracetamolu, například léku Paralen, a alkoholu může dojít k poškození jater. Lidé s Parkinsonovou chorobou užívající pravidelně Levodopu zase nesmí jíst banány, lék na vysoký krevní tlak Losartan se „nemá rád“ s brokolicí či kapustou, Digoxin se zeleným čajem, Felodipin s pomelem a Diclofenac s colovými nápoji.

Lékárnice Alexandra Hašková poukazuje na to, že důležité je se ptát při vydávání léků na zdánlivě nepodstatné dotazy. „Například těhotenství nebo kojení mohou být důvod, proč některé léky pacientky nesmí brát,“ uvedla. Některé léky zase není možné podávat dětem do určitého věku nebo pod určitou váhu.

„Často jsme zaměřeni na interakce a na nežádoucí účinky, ale ve skutečnosti se objevují řady dalších lékových problémů. Jde o špatně pochopené informace předávané pacientovi nebo také o špatné dávkování léků – ať už na doporučení lékařů, anebo že si léky ordinuje pacient sám,“ zdůraznila v této souvislosti Alexandra Hašková.

Česká lékárnická komora chce interakce léků vysvětlovat lidem přímo v lékárnách od 17. do 23. června při akci, kterou provází motto „Čím lépe lékárník ví, jaké léky užíváte, tím lépe vám poradí“. Na čtvrtek 21. června totiž připadá tradiční Den lékáren. Lidé se v lékárnách také dozvědí podrobnosti o chystaném tzv. lékovém záznamu.

Lékárníci chtějí vidět záznam o lécích pět let zpět

Přehled o všech lécích předepsaných a vydaných pacientovi má totiž umožnit právě lékový záznam, jehož Ministerstvo zdravotnictví zakotvilo do návrhu novely zákona o léčivech (č. 378/2007 Sb.). Normu by měla tento pátek projednávat Poslanecká sněmovna ve třetím čtení, kdy budou poslanci hlasovat o pozměňovacích návrzích. Ty jsou podle prezidenta ČLK Lubomíra Chudoby zcela zásadní pro další fungování lékárenské péče v České republice.

„Vzhledem k tomu, že se poslanci věnují tématům premiéra, tak si nejsem jistý, zda to stihnou. Už se ale tato norma projednává ve sněmovně několik měsíců,“ dloubnul si Chudoba do stavu dolní komory.

Chudoba: K lékovému záznamu je dvanáct pozměňovacích návrhů

Klíčovým rozhodnutím poslanců bude posouzení opt-out principu, tedy předpokládaného souhlasu každého občana s tím, aby jeho záznam o farmakoterapii bylo možné nejen vést, ale i sdílet. Pokud lidé nebudou chtít data z tohoto záznamu svým lékařům zpřístupnit, budou moci požádat o vyjmutí ze systému (princip opt-out). Někteří odborníci přitom mají za to, že odmítnutí souhlasu je totéž jako podepsání reversu a může pacienta poškodit.

Ministerstvo přitom prosazuje, aby byl systém všeobecný a bylo z něj možno vystoupit. Počítá se přitom s ověřením na Czech Pointu nebo zabezpečeným přístupem přes internet, kde by lidé mohli ke svým datům přístup zakázat, nebo povolit. Komora však nabízí, že místem spravování dat by mohly být právě lékárny.

„Česká lékárnická komora se plně ztotožňuje s výstupem z jednání výboru pro zdravotnictví, který vydal nedoporučující stanovisko k pozměňovacímu návrhu Patrika Nachera povolující prodej léčivých přípravků na předpis na internetu, tedy takzvaný Rx-online,“ poznamenal k novele zákona Chudoba. Bez podpory odborné veřejnosti totiž Nacher předložil návrh, který může od 1. ledna 2021 povolit online prodej léků na recept.

Komora také plně podporuje návrh, jenž zachovává povinnost distribučních firem dodat léky do lékárny do dvou pracovních dnů od objednávky a zrušení monopolu doručení léčivých přípravků jen jedním distributorem.

Lékárníci navíc chtějí vidět záznam o lécích pacienta pět let zpět jako lékaři, což podle Chudoby zabrání duplicitám i interakcím. V současném ministerském návrhu se ale počítá jen s rokem. Některé lékárny přitom už dnes kontrolují vzájemné působení léků vlastními systémy.

Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou nežádoucí působení léků čtrnáctá nejčastější příčina úmrtí a ročně stojí život asi 42 milionů lidí. Nejhorší situace bývá pravidelně v českých domovech pro seniory. Tam se nežádoucí vzájemné působení léků nebo užívání více přípravků se stejnou účinnou látkou najde téměř u každého jejich obyvatele. Uvádí to práce klinických farmaceutů v českých domovech pro seniory.

Olga Böhmová

Tagy: