Lídři EU souhlasili s plánem uhlíkové neutrality do roku 2050. Polsko má výjimku. ČR dohodu podmínila užíváním jádra

Lídři Evropské unie podpořili na jednání v Bruselu plán snížit do roku 2050 emise uhlíku na nulovou hodnotu, respektive tak, aby země byly uhlíkově neutrální. Výjimkou má dostat na uhlí závislé Polsko. Námitky vznášela i Česká republika, která k dohodě přistoupila až poté, co získala záruky, že budou členské státy moci v rámci snižování emisí využívat jadernou energii. Plánem Evropské unie je učinit z Evropy první uhlíkově neutrální kontinent, informoval server Deutsche Welle.
Lídři EU na prosincovém summitu v Bruselu
@antoniocostapm/Twitter

reklama

„Dosáhli jsme dohody ohledně klimatické změny, je velmi důležité, je klíčové, aby Evropa ukázala silnou ambici,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel.

Polsko si vyjednalo výjimku

Aktuální summit Evropské rady, na němž k dohodě došlo, je prvním od chvíle, kdy předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila takzvanou „Evropskou zelenou dohodu“ – plán pro přepracování ekonomiky EU k dosažení klimatické neutrality do poloviny tohoto století.

Cíl do roku 2050 je klíčovým závazkem v rámci Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015. Aby tohoto cíle bylo dosaženo, budou muset země EU snížit emise oxidu uhličitého generované fosilními palivy a najít cesty, jak zbývající emise vyrovnat.

Syrský prezident Bašár Asad v italské televizi

Evropa a USA podporují teroristy. O žádnou občanskou válku nejde, uvedl Bašár Asad pro italskou TV. Ta se zdráhá s odvysíláním

Polsko, které získává osmdesát procent energie z uhlí, se proti tomuto plánu v několikahodinových debatách stavělo a nakonec bylo ze závazku vyjmuto. Polský premiér Mateusz Morawiecki oznámil, že zajistil výjimku z klimatické neutrality do roku 2050, přičemž uvedl, že unie nabízela štědré financování regionům, které budou vyřazením fosilních paliv nejvíce ovlivněny.

Česká republika podmínila dohodu využitím jádra

Německá kancléřka Angela Merkelová mediím sdělila, že Varšava by se nyní měla až do summitu, který bude červnu 2020, rozhodnout, zda se může zavázat k dosažení tohoto cíle. „Neexistuje rozdělení Evropy na rozdílné části, ale existuje členský stát, který stále potřebuje trochu více času,“ dodala.

Francouzská prezidentská kancelář uvedla, že lídři EU by měli usilovat o to, aby dostali Polsko na palubu a že v mezičase by měla být nová „Evropská zelená dohoda“ zaváděna.

Námitky k uhlíkové neutralitě do roku 2050 vznesla i Česká republika, která souhlasila s dohodou až poté, co členské státy EU dostaly záruky, že k snižování emisí budou moci využívat jadernou energii.

Podle zprávy Evropské unie z roku 2018 emise v rámci unie za poslední dvě desetiletí významně poklesly, nicméně stále představují 9,6 procent každoročně celosvětově emitovaného množství oxidu uhličitého.

reklama

reklama