Francouzský prezident dnes otevřel Pařížské mírové fórum, kde se sešlo 27 hlav států a šéfů významných organizací a firem.
Cílem fóra je vzhledem k rostoucí mezinárodní disharmonii podporovat mnohostranný přístup k řešení otázek, jako je změna klimatu, terorismus, migrace a kybernetická nejistota. V protokolu fóra je mimo jiné uvedeno: „Spolupráce je stále obtížnější, protože se země obracejí dovnitř. Mezinárodní společenství dnes nedokáže připravit potřebná řešení.“ Krédem tohoto mítinku je „bránit multilateralizmus tváří v tvář rostoucímu nacionalismu.“
Zazní zde 700 příspěvků k různým projektům z asi 115 zemí. Projekty jsou zaměřeny především na ochranu světových oceánů a pomoc chudším zemím při řešení změny klimatu.
Úvodního slova se ujal hostitel, francouzský prezident Emmanuel Macron, který poslední dobou dává o sobě hodně znát například prostřednictvím interview pro týdeník Econnomist, ve kterém mluvil o „mozkové smrti“ NATO, kdy USA jsou řízeny spíše ve strategii svými ekonomickými zájmy. Nebo když mluvil o tom, že je nemyslitelné, aby Rusko zůstalo naším nepřítelem. Těmito slovy šokoval řadu politiků, kteří se okamžitě vyhrazovali vůči jeho výrokům, a to počínaje šéfem NATO Jensem Stoltenbergem a konče Angelou Merkelovou.
Dnes svá slova z interview vysvětloval dalšími slovy: „Riziko je ... z nečinnosti, říkat, že máme organizace, milujeme je, nezpochybňujte je." Nebo dále řekl: „Potřebujeme pravdu… Praštěnost nebo pokrytectví v dnešní době nefungují, protože to naši spoluobčané prohlédnou.“ Nakonec ještě francouzský prezident varoval před „nedostatečnou koordinací mezi Evropou a jednostrannou akcí USA v Sýrii, což znamenalo, že vojenská aliance NATO zažila mozkovou smrt.“ Považoval za nutné vysvětlit svá slova z interview, neboť jak uvedl „v našem mezinárodním systému zažíváme bezprecedentní krizi.“
Aby ukázal, že nestojí jen při slovech, jal se konat a ještě dnes měl bez předchozího upozornění jednání s prezidenty Kosova a Srbska, kteří jsou účastníky pařížského fóra. Zřejmě tím chtěl navázat na svoji balkánskou iniciativu, když v polovině října zablokoval přikročení Severní Makedonie a Albánie k přístupovým rozhovorům o vstupu do EU. Nyní se zřejmě chce stát hybatelem urovnání vztahů mezi Kosovem a Srbskem, což se léta EU nedaří.
To svědčí o tom, že Macron má svoji jasnou představu o fungování Evropy a chce nyní, aby jeho evropský koncept vzaly za svůj i ostatní evropské státy. Evidentně využívá ústupu Merkelové z její vedoucí pozice a snaží se stát hlavním designérem Evropy a jejích vnitřních vztahů.
Mirko Radušević