Města brojí proti změnám klimatu! Plzeň „ozeleňuje“ střechy paneláků, Praha staví umělé mokřady

Poslední dva roky v České republice byly ty nejteplejší v historii měření. S tím související sucho navíc decimuje půdu. Česká města proto přichází s inovativními způsoby, jak se s klimatickými změnami vyrovnat.
Ilustrační foto: Město
Ilustrační foto: Město
foto: pixabay.com

Klimatická krize přináší, mimo jiné, dva zásadní problémy – nadměrné teploty a sucho. Vysoké teploty jsou především doménou měst, kde beton a asfalt absorbují velké množství tepla. Sucho zase zhoršuje vodní hospodářství.

Efektivním a levným řešením je sázení zeleně, která nejen, že vrhá stín a snižuje teplotu vzduchu, ale dokáže také nasávat dešťovou vodu a udržovat ji v půdě.

Česko se otepluje, posledních šest let byly teploty silně nad průměrem

Česko se otepluje, posledních šest let byly teploty silně nad průměrem

Zelené střechy

Města jsou zpravidla nejrozpálenější částí republiky. Beton a asfalt sluneční teplo absorbují ve velké míře. Akumulované teplo v betonu navíc zvyšuje okolní teplotu vzduchu.

Efektivním nástrojem v boji proti vysoké teplotě a suchu je zeleň, která, na rozdíl od ulice a budov ve městě, teplo tolik neakumuluje. Stromy, trávník a rostliny navíc poskytují stín, zlepšují lokální klima a snižují prašnost. Zeleň také odpařuje vodu do ovzduší, čímž snižuje lokální teplotu.

Má blahodárné účinky nejen na ulice, ale také na střechy budov. Střecha pokrytá zelení snižuje teplotu jinak rozpáleného povrchu o desítky stupňů, zadržuje vodu a blokuje vnější hluk.

Většinu budov ale vlastní soukromníci, ať už jde o sídla firem, obchody nebo byty a domy. V Plzni se však podařilo tuto „překážku“ překonat. Vlastníci bytů ze čtyř panelových domů se domluvili a připravili projekt na pokrytí střech zelení. Město jim přispěje částkou 615 tisíc korun.

Společenství plzeňských vlastníků jsou vůbec prvními, která s městem vytvořila podobnou dohodu. Vlastníci ale doufají, že půjdou příkladem ostatním a jednou se stane podobné chování standardem. S nápadem původně přišli při rekonstrukci střechy.

„Podle původního projektu z roku 1963 byla naše střecha projektovaná jako pobytová, ale nikdy k tomu účelu nesloužila. Navíc nevhodným zateplením z roku 1999 na ni byl i omezen vstup,“ uvedlo společenství v žádosti o dotaci.

Podle Asociace výrobců minerální izolace teplota „zelených střech“ obvykle nepřekročí teplotu 25 stupňů Celsia. Naopak obyčejné střechy budov se mohou rozpálit až na 80 stupňů Celsia. Zeleň neabsorbuje tolik tepla, navíc dokáže zachytit mnohem více vody, jejíž výpary ochlazují okolí.

Mokřady ve městě

Dalším problém, který s sebou klimatické změny přináší, je udržitelnost vody a vyschlá půda. Sucho vysává rostliny a znemožňuje půdě zadržet vodu z dešťových srážek.

Městská část Praha 12, v jejíž radě zasedají z většiny Piráti s podporou Zelených a TOP 09, loni přikročila ke stavbě tzv. zasakovacích průlehů (svejlů). První vznikl ve volnočasovém areálu v Modřanech.

Zasakovací průleh ve Vršovicích
Autor: Facebook/Jarda Sadílek Zasakovací průleh ve Vršovicích

Jedná se o asi metr hluboký výkop, který je zasypaný štěrkem pokrytým geotextilií a nakypřenou půdou. V ní jsou zasazené rostliny. Hlavním úkolem průlehu je natáhnout a udržet dešťovou vodu z pozemní komunikace.

S myšlenkou výstavby „umělých mokřadů“ si nyní pohrává i samotný magistrát hlavního města. Na svých sociálních sítích to uvedl primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti). Jeho tým se inspiroval právě na Praze 12.

Náklady na jeden takový mokřad se pohybují v řádu jednotek tisíc (v závislosti na umístění) a není k němu potřeba stavební povolení. Průleh zabraňuje odtoku vody do údolí, schnutí trávy a rostlin nebo vymírání půdní bioty.

 

Štěpán Sochor

reklama