Město apokalypsy, Babiše mladšího a také nového ukrajinského prezidenta

Spolupracovník TV Prima navštívil rodné město nedávno zvoleného ukrajinského prezidenta Zelenského. Žil tu i syn Andreje Babiše se svou přítelkyní. Rozhodně ale nečekejte žádné letovisko. V souvislosti s městem Kryvyj Rih hovoří jeho obyvatelé spíš o apokalypse.

Před zchátralou budovou kina stojí pomník mladíka, který k nebi zdvihá dlaň s hořícím srdcem. Z dálky však připomíná populárního komiksového hrdinu Wolverina – nezničitelného mutanta s čepelemi v rukou. Opodál je vylepený předvolební billboard dosluhujícího prezidenta Porošenka, hlásající: „Nejdůležitější je nepřijít o zemi!“ Celé to působí až absurdně. A to se vlastně k městu tak trochu hodí.

Šestisettisícový Kryvyj Rih je důležité industriální centrum na jihovýchodě Ukrajiny. Do města není jednoduché se dostat. Silnice z Kyjeva připomíná notně zplundrovaný tankodrom. Snad ob každý kilometr jsou vidět u cesty pomníčky. Dominantou města jsou komíny fabrik. Vypouštěný dým je vidět mnoho kilometrů daleko. Dává městu zvláštní, hořkou příchuť.

Jinak se ničím neliší od měst ležících daleko od metropole. Ulice lemují ne vždy udržované domy. Rozdíl mezi chudými a bohatými je do očí bijící. A lístek na stařičký trolejbus, který z posledních sil projíždí od jedné čtvrti k druhé, stojí v přepočtu neuvěřitelné dvě koruny.

Socha Wolverina a pohled na Gagarinovu třídu, autor: Jiří Just

Náš Zelenskyj

Kryvyj Rih je rodištěm nedávno zvoleného nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelinského. Podle volební komise zde získal bezmála 90 procent hlasů. Nic ale nenapovídá, že by město bylo na svého rodáka hrdé. Těsně po zvolení neprobíhaly žádné oslavy. Naopak, ulice stále ještě zdobí plakáty syna místního starosty, který marně kandidoval v prvním kole prezidentského hlasování, a reklama neúspěšné hlavy státu Porošenka. Jako kdyby se volby odehrávaly v jiné realitě.

Zelenského sochu, nebo alespoň skromný portrét, byste marně hledali i ve středobodu města - v Kvartálu 95. Podle místní čtvrtě Zelenskyj, ještě jako student právnické fakulty, pojmenoval svou komediální skupinu. Uprostřed obřího kruhového objezdu však ční obelisk s erbem města. A také s reklamou banky, která dříve patřila patronovi Zelenského, oligarchovi Ihoru Kolomojskému.

Kvartál 95 – středobod Kryvého Rihu, autor: Jiří Just

Místní obyvatele volební vítězství „jejich kandidáta“ mimořádně těší. A to ani ne tak proto, že pochází z jejich města nebo že je populární bavič.

„Jsem ráda, že Zelenskyj vyhrál volby. Ne, protože to je náš rodák a ráda se dívám na jeho vystoupení. To ne. Pro mě je symbolem změny. A nejen pro mě. Všichni v mém okolí volili Zelenského. V obou kolech. Věřím, že se teď budeme mít lépe. Doufám, že nás Zelenskyj nezklame,“ říká třiadvacetiletá Marina.

Mladá dívka pracuje jako sekretářka. Kvůli penězům. Je vystudovanou učitelkou anglického a německého jazyka, ale ve školství pracovat nechce. „Nástupní plat je 4 tisíce hřiven (cca 3 400 korun -poznámka autora). Jsem mladá, z toho se žít nedá,“ říká otevřeně. O odjezdu do zahraničí prý ale nepřemýšlí.

Za špatnou ekonomickou situaci, a také za válku, která je tu doslova za humny, podle jejího názoru může právě odcházející prezident Petro Porošenko. „Soudím podle sebe. Za posledních pět let žiji já i moji rodiče hůř. Neustále se zdražuje a výplaty zůstávají stejné. Porošenko nic neudělal pro normální lidi. Možná, že se někdo po těch pěti letech má lépe, ale já rozhodně ne,“ vysvětluje dívka.

Marina přiznává, že se o politiku moc nezajímá. Revoluci, která se na Ukrajině odehrála před více jak pěti lety, příliš neprožívala. „Když došlo k Majdanu, tak jsem to ani nepostřehla. Žila jsem ve svém světě. Ani jsem tehdy nemohla pochopit ztrátu Krymu. Ale mrzí mě to. Už kvůli tomu, že jsem astmatička a nemohu si teď finančně dovolit jezdit se tam léčit,“ říká.

Novinářka místního 34. kanálu Tetjana otevřeně přiznává, že Zelenského nevolila. „V druhém kole jsem hlasovala za Porošenka. Ale ne, že bych mu důvěřovala. Spíš se mi nelíbí Zelenskyj. Hodně pro mě znamená, jak člověk vystupuje. Řeč těla Zelenského se mi nelíbí. A také moc nedůvěřuji jeho slibům,“ vysvětluje.

Masový vrah Porošenko

„Porošenka považuji za masového vraha, který zradil své vojáky,“ tvrdě říká Mykola Kolesnyk, zastupitel města Kryvyj Rih a koordinátor dobrovolnického praporu Krivbas. Porošenkova prohra v prezidentských volbách ho zjevně těší. „Před pěti lety jsem ho volil. Všechno změnil 29. srpen 2014,“ vysvětluje. Jak dodává, Porošenko tehdy zradil vojáky a snažil se na ně hodit zodpovědnost za masakr.

Koncem srpna 2014 došlo k nejkrvavější prohře ukrajinských sil za celou válku o Donbas. Během pokusu dobýt železniční uzel Ilovajsk, který leží pár kilometrů od hranice s Ruskem, přišla ukrajinská armáda a dobrovolníci o stovky lidí. Přesný počet podle Kolesnyka není přesně znám. V praporu Krivbas tehdy padl nebo zemřel na zranění každý pátý příslušník.

Koordinátor dobrovolnického praporu je přesvědčen, že na porážce ukrajinských sil se podílela pravidelná ruská armáda. Příslušníkům Krivbasu se totiž podařilo zajmout 11 ruských vojáků.

„Všechno jsem tehdy viděl na vlastní oči. Neustále jsem v kontaktu s rodinami padlých a těch, kteří jsou nezvěstní. Kryvyj Rih je jediné město v zemi, které vyhlásilo 29. srpen pamětním dnem,“ dodává. Podle jeho slov má Kryvyj Rih jeden z nejlepších sociálních programů pro veterány a pozůstalé na obecní úrovni.

Město jako z apokalypsy

„Volby nebyly vítězstvím Zelenského, ale porážkou Porošenka. Porošenka mají všichni plné zuby,“ podotýká Kolesnyk. Korupce, která bujela za režimu autoritářského prezidenta Janukovyče, se nikam nevytratila ani po jeho svržení před pěti lety.

„Ze shora přišel příkaz, že část městského rozpočtu jde zpět do černé kasy. Ty peníze se poté používaly třeba na financování voleb, na úplatky nebo na jakoby vlastenecké akce. Ve skutečnosti šlo o drancování vlastních lidí. A tak to funguje po celé zemi,“ vysvětluje městský zastupitel jak to fungovalo za Porošenkovy vlády.

Kolesnyk je přesvědčen, že lidé si přejí změny. Obzvlášť v Kryvém Rihu. „O Kryvém Rihu se dá říct, že tu snad panuje nejhorší ekologická situace na světě. Někdy tu jsou tak hrozné exhalace z továren, že město připomíná apokalyptický film. Řádí tu onkologická onemocnění a tuberkulóza. Ale také tu je doslova epidemie drogové závislosti a AIDS. To vše má na svědomí víc obětí, než válka,“ popisuje tragickou situaci ve městě.

Podle jeho názoru nikdo s ekologickou situací ve městě nic nedělá. Není prý vyloučeno, že největší znečišťovatel ovzduší, společnost ArcelorMittal, si koupil všechny státní kontrolní orgány. „Proč si ArcesorMittal u nás dovoluje to, co jinde ne? Ve Francii jim u továrny rostou palmy. U nás to vypadá jako v 19. století. Lidé nechápou, že musí za svá práva bojovat,“ říká zastupitel. Jeho snem je, aby se z Kryvého Rihu stalo ukrajinské Silicon Valley.

Babiš a van Damme

„Ano, slyšel jsem, že tu chvilku byl syn českého premiéra. Ale nic bližšího nevím,“ krčí rameny Kolesnyk. Lepší informace má asi pětatřicetiletá Oxana. S taškami plnými nákupu čeká poblíž sochy bájného zakladatele města, až se její manžel vrátí z nedaleké posilovny.

„To víte, že jsem o tom slyšela. Prý tady tajně bydlel se svou přítelkyní. Pak odjeli někam do ciziny. Stále tu žije její matka. Osobně ji ale neznám,“ dělí se o drby mladá programátorka.

Andrej Babiš mladší se seznámil se svou přítelkyní během skandálního předloňského pobytu na Krymu. Jelizaveta, jak se dívka jmenuje, v krymské Jaltě údajně pracovala. Premiérův syn s ní strávil pár týdnů na Ruskem anektovaném poloostrově, a poté Vánoce a Silvestra v Kryvém Rihu.

Babiš mladší ale není jediný, kdo si v „ukrajinské Ostravě“ našel lásku. Sbalit místní slečnu měla před pár lety hvězda akčních filmů Jean-Claude van Damme.

„To bylo něco. Jen si to představte: jdete po městě a potkáte van Damma. Ale on tu, na rozdíl od vašeho (Andreje Babiše ml. – pozn. autora) nežil. Přijel sem na návštěvu. Byl natolik štědrý, že rodičům své přítelkyně koupil byt. Vidíte, jak se dokáží proslavit naše děvčata!“ usmívá se Oxana.

Panelákové sídliště v centru Kryvého Rihu, autor: Jiří Just

Jiří Just

Tagy: