Miloš Zeman: Muž vzestupů, pádů i velkých návratů

Je dobojováno! Čeští občané během páteční a sobotní volby určili, že Miloš Zeman zůstane na Pražském hradě dalších pět let. Svého soupeře Jiřího Drahoše porazil o necelá tři procenta. Dost možná rozhodlo i to, že Miloš Zeman je už od pádu komunistického režimu neodmyslitelně spjat s československou a následně i českou politickou scénou. Zažil velké vzestupy i pády. Zaznamenal řadu úspěchů, ale figuroval také v mnoha propíraných kauzách. Stáhl se do ústraní, aby se po letech hned několikrát na českou politickou scénu vrátil. Připomeňme si důležité momenty v životě třetího českého prezidenta.
Miloš Zeman
Miloš Zeman
archiv FTV Prima
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Miloš Zeman se narodil 28. září 1944 v Kolíně do rodiny učitelky a poštovního úředníka. Jeho dětství poznamenal rozvod rodičů a smrt otce, když bylo Zemanovi 13 let. Ve svých 18 letech úspěšně dostudoval střední ekonomickou školu i přesto, že mu reálně hrozilo nepřipuštění k maturitě. „V referátu se totiž zmínil, že nejlepší knížkou, kterou od Čapka četl, byly Hovory s T.G.M. O Masarykovi se přitom začátkem 60. let 20. století ještě mluvit nesmělo,“ citoval server Ihned před pěti lety Zemanovu bývalou češtinářku.

K maturitě byl nakonec Zeman připuštěn, ke studiu na vysoké škole ale doporučení nedostal. Nastoupil tak do závodu Tatra Kolín, kde se angažoval v účtárně. V roce 1965 se mu ale doporučení k dalšímu studiu podařilo získat a začal tak studovat Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze. Vysokoškolské studium úspěšně zakončil roku 1969. Spolužáci na něj vzpomínají jako na sečtělého samotáře, což ostatně potvrdil i sám Zeman ve svých pamětech.

Raketový nástup v ČSSD

Během pražského jara vstoupil Zeman do KSČ, kde ale příliš dlouho nevydržel. V roce 1970 byl kvůli nesouhlasu s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy ze strany vyloučen. Až do Sametové revoluce se tak živil například v tělovýchovném podniku nebo firmě zabývající se simulačními modely zemědělských strojů.

Během listopadu 1989 se Zeman dle svých slov zúčastnil několika demonstrací a ke konci roku se rovněž zapojil do činností Občanského fóra. Za toto hnutí v roce 1990 také jako poslanec zasedl ve Federálním shromáždění.

Zlom v politické kariéře Miloše Zemana přišel v roce 1992, kdy vstoupil do ČSSD. Jeho nástup byl raketový, v témže roce už byl Zeman předsedou městské stranické organizace ČSSD v Praze a v roce 1993 i předsedou celé strany. V této funkci vydržel až do roku 2001. Zatímco v roce 1992 získala ČSSD ve volbách pouhých 6,53 %, o čtyři roky později, ve volbách do české Poslanecké sněmovny, to bylo už 26,44 %. K volebnímu úspěchu určitou mírou přispěl také slavný autobus „Zemák“, ve kterém předseda ČSSD objížděl republiku v rámci předvolební kampaně.

Slavná opoziční smlouva i neslavné aféry

Sociální demokraté sice skončili až za ODS Václava Klause, za podporu jejich menšinového kabinetu ale Miloš Zeman získal post předsedy Poslanecké sněmovny. V předčasných volbách v roce 1998 už Zeman dotáhl ČSSD k celkovému vítězství. Role se obrátily a Zeman si u Václava Klause vyjednal podporu jeho jednobarevné menšinové vlády na základě nechvalně známé opoziční smlouvy. I díky té vydržel Zeman v pozici premiéra celé čtyři roky.

Během svého úřadování musel Zeman řešit hned několik politických kauz a v některých z nich i sám figuroval. Jmenovat můžeme například bamberskou aféru, kauzu Olovo či kauzy Štiřín a projekt dálnice D47. I díky tomu se ke konci roku index vnímání korupce ocitl na historickém dnu. Na druhé straně je třeba zmínit, že vláda Miloše Zemana dovedla Českou republiku do NATO v roce 1999 a o rok dříve zahájila přístupová jednání s EU, kam ČR vstoupila po referendu v roce 2004. Mnoho kritiků Zemanovi dodnes vyčítá, že jen pár dnů po vstupu ČR do Severoatlantické aliance odsouhlasil přelety spojeneckých letadel přes naše území v rámci bombardování Jugoslávie.

Už v roce 2001 Zeman avizoval, že nebude obhajovat post předsedy ČSSD. Ten po něm nakonec přebral Vladimír Špidla, který se po dalších úspěšných volbách v roce 2002 stal také premiérem. Zeman se stáhl do politického ústraní s tím, že vrcholnou politiku nadobro opouští. Jeho slova ale vzala za své velice brzy.

Velký návrat vyšel až na třetí pokus

Už v roce 2003 se Zeman pokusil o comeback, když poprvé kandidoval na post prezidenta České republiky. V souboji s Václavem Klausem a senátorkou Jaroslavou Moserovou ale neměl šanci. Zeman se tak opět z politické scény vytratil, i když ne úplně. Zůstal členem ČSSD a skrze své sympatizanty ovlivňoval nadále dění ve straně. Občas se také dostal do přestřelky se svými oponenty. Po vyhroceném sporu s Jiřím Paroubkem okolo smlouvy s právníkem Zdeňkem Altnerem týkající se Lidového domu Zeman v roce 2007 vystoupil z ČSSD nadobro.

V roce 2009 pak vzniká Strana práv občanů Zemanovci, v jejímž čele nestanul nikdo jiný než Miloš Zeman. Do činnosti subjektu se zapojily osoby v minulosti spjaté s ČSSD, nespokojené s politickým kursem strany pod vedením Jiřího Paroubka. Během parlamentních voleb v roce 2010 strana sice nepřekonala pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny, nicméně Paroubkovým sociálním demokratům rozhodně několik procent ubrala. I díky tomu nebyl Jiří Paroubek schopen sestavit vládu a na postu předsedy ČSSD ho vystřídal Bohuslav Sobotka. S ohledem na budoucnost docela zajímavá paralela.

Zeman po „neúspěšných“ volbách rezignoval na předsedu Zemanovců a opět se na čas stáhl do ústraní. Jeho velký comeback měl ale teprve přijít. V roce 2012 oznámil už svoji druhou kandidaturu na prezidenta, tentokrát už ale v přímé volbě. O rok později postoupil z prvního kola se ziskem 24,21 %. V kole druhém pak díky agresivní kampani dokázal porazit Karla Schwarzenberga a to, co si ještě několik měsíců před tím dokázal představit jen málokdo, se stalo skutečností – Miloš Zeman složil 8. března 2013 na Pražském hradě prezidentský slib.

Po Paroubkovi přišel na ránu i Sobotka

Ačkoliv Zeman deklaroval, že bude společnost sjednocovat, jeho často velice kontroverzní kroky v doma i v zahraničí zapříčinily spíše opak. Hned v červnu 2013 přijal Zeman demisi vlády Petra Nečase a sestavením nové pověřil Jiřího Rusnoka i přesto, že „stojedničková“ vládnoucí koalice prosazovala na tento post Miroslavu Němcovou. Rusnokova úřednická vláda sice důvěru nedostala, v demisi ale vládla až do konce ledna 2014, kdy byla ustanovena koalice mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL pod vedením Bohuslava Sobotky. Ten ale ještě před tím musel ustát takzvaný „lánský puč“, který inicioval právě Zeman.

Velké emoce vzbudilo také výročí sametové revoluce v roce 2015, kdy Zeman se svým projevem vystoupil na akci pořádané hnutím Blok proti islámu. Za to si prezident vysloužil tvrdou kritiku napříč politickými stranami i části veřejnosti.

Veřejným prostorem pak rezonovaly další Zemanovy aféry či aférky. Od nejmenování některých kandidátů na profesory a sporů s americkým velvyslancem Schapirem, přes ohýbání Ústavy ČR, kontroverzní spolupracovníky v podobě Martina Nejedlého a Vratislava Mynáře, nevybíravé a sprosté výrazy ve veřejném projevu, vyzrazování citlivých informací, Ferdinanda Peroutku, až například po prohlášení, že premiéra se dá zbavit pomocí kalašnikova. Bohuslav Sobotka se stával Zemanovým terčem poměrně často a vše vyvrcholilo v květnu 2017 přímo na Pražském hradě, kdy se akt podání demise předsedy vlády do rukou prezidenta změnil doslova v groteskní scénku.

Bez velkého zájmu veřejnosti se neobešlo ani vetování některých zákonů, udílení státních vyznamenání a především pak milost pro doživotně odsouzeného Jiřího Kajínka.

Rusko, Čína, ale i ocenění od židovského fondu

Zatím poslední Zemanovy kontroverze představuje situace okolo jmenování trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše a kampaň během prezidentských voleb, kterou prezident Zeman dle svých slov nevedl.

Také, co se zahraničí týče, budil Zemanův přístup rozporuplné reakce. Rozruch vyvolala například Zemanova cesta do Číny v roce 2014. Zejména pak výrok pro čínskou státní televizi o „stabilizaci společnosti“ či jeho návrat soukromým letadlem podnikatele Petra Kellnera. Návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga Prahy v roce 2016 rovněž provázela řada sporných momentů, ve kterých figuroval Zeman nebo jeho hradní kancelář.

Českou společnost rozdělily i Zemanovy názory na sankce proti Rusku, anexi Krymu či konflikt na východě Ukrajiny. Za svoji cestu do Moskvy na výročí Dne vítězství v roce 2015, kdy se setkal s Vladimirem Putinem i ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, si Zeman vysloužil kritiku řady západních politiků.

Známé jsou také aféry okolo pozvání Zemana do Bílého domu, výroků ohledně Ukrajiny a Krymu během letošního projevu na půdě Rady Evropy nebo prohlášení na adresu Alexandera Dubčeka.

Aplaus většiny státníků naopak sklízel Zeman za svůj nekompromisní postoj vůči Islámskému státu a terorismu vůbec. Zvláště u Izraelců si Zeman udělal dobré jméno. Například jako první evropský státník vystoupil český prezident na konferenci lobbistické skupiny Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti. Minulý rok pak Americký židovský fond udělil Zemanovi cenu Bojovník za pravdu.

Rodinný život Miloše Zemana

V současné době je Miloš Zeman žije s manželkou Ivanou Zemanovou (dříve Bednarčíková). Seznámili se spolu v roce 1990 během Zemanova působení na Prognostickém ústavu České akademie věd, kde mu jeho současná žena dělala asistentku. Svatba se konala v roce 1993 a na začátku roku 1994 se manželům Zemanovým narodila dcera Kateřina. Stala se tak druhým Zemanovým potomkem. Z prvního manželství (1971 – 1978) s Blankou Zemanovou má český prezident syna Davida Zemana. Ten v současné době pracuje jako lékař ve Fakultní nemocnici v Ostravě na Neurologické klinice v Centru pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění a přednáší na Lékařské fakultě Ostravské univerzity v Ostravě.

Reklama
Reklama