Před pařížským summitem tzv. normandské čtyřky o řešení problému východní Ukrajiny se otvírala řada možností a s tím i dohady. Co se naplnilo a co nikoli?
Výsledek: Nelze říci, že žádný, ale je pouze v míře milimetrové.
Hlavní schůzka mezi Zelenským a Putinem trvala dokonce déle, než se plánovalo a lze se dohadovat, zda to bylo ku prospěchu. Jednalo se o jejich první setkání z očí do očí a mluvili rusky, neboť Zelenskyj mluví lépe rusky než ukrajinsky (je mu to pochopitelně vyčítáno). Přestože má Putin k Zelenskému lepší vztah než k předchozímu prezidentu Porošenkovi nepodal mu ruku.
Z tiskové konference vyplynulo, že jinak jednání nepůjdou než podle plánů Ruska. Proto Vladimir Putin s klidným srdcem prohlásil: „Naše pozice s Vladimirem Alexandrovičem (Zelenským) se de facto neshodují. Naše postavení je velmi snadno pochopitelné.“ Ruský prezident nechce v žádném případě měnit nic na Minských dohodách: „Pokud otevřeme jednu kapitolu, začnou se přepisovat ostatní a ztratíme všechno. Vytvoříme tak situaci, že neuděláme vůbec nic.“
V konfliktu trvajícím pět a půl roku, který již stál třináct tisíc životů, nastává nyní pokrok v tom, že dojde k výměně válečných zajatců. Dále do konce března 2020 obě strany uvolní své vojenské síly ve třech dalších regionech Ukrajiny a další schůzka, která ověří plnění dohod, by se měla konat za čtyři měsíce.
Putin se Zelenským měli další návrhy, ale co se týče voleb v donbaské oblasti, nedohodli se na jejich termínu a zato Putin podtrhl skutečnost, že po těchto volbách by Ukrajina měla plně kontrolovat hranice. Tuto část podmiňuje změnami v ukrajinské ústavě, a to vyslovením zvláštního statusu pro Donbas. Ruský prezident nabídl také zřízení většího počtu hraničních kontrol a amnestii pro lidi, kteří se konfliktu účastnili.
Na to reagoval ukrajinský prezident Zelenskyj na tiskové konferenci, kde prohlásil, že Ukrajina nepřistoupí na žádné územní ústupky výměnou za mírové uspořádání a dodal, že Ukrajina chce mít plně pod kontrolou svá východní území a nebude v tom dohadovat žádné kompromisy.
Součástí těchto rozhovorů byla jednání o tranzitu plynu přes Ukrajinu, o čemž jednali významní členové doprovodu, jako je například šéf Gazpromu Alexej Miller. V tomto ohledu byla spojenost na obou stranách, čímž přichází uklidnění na Západ i do České republiky. „Probrali jsme principy, detaily dohody o tranzitu dojednají poradci,“ uvedl krátce ukrajinský prezident na tiskové konferenci.
Hostitel jednání o Ukrajině, francouzský prezident Emmanuel Macron, se vyjádřil, že se ani neočekával velký pokrok ze summitu: „Nedospěli jsme k žádnému velkému zázraku, ale určitého pokroku jsme dosáhli.“
Angela Merkelová, která měla stejně Macron jednání s oběma představiteli ještě před jejich schůzkou, diplomaticky oznámila, že před nimi ještě stojí řada úkolů, ale „po dnešním summitu existuje dobrá vůle k řešení těžkých problémů.“