Na železničních přejezdech v Česku umírá nejvíce lidí z celé Evropské unie

Počet nehod na železničních přejezdech u nás sice každoročně klesá, přesto je ale suverénně nejvyšší v porovnání s ostatními zeměmi v Evropské unii. Jedním z důvodů může být nedostatečné zabezpečení přejezdů, druhým pak nepozornost nebo nedbalost řidičů či chodců.

Téměř každý druhý den se stane nehoda na železničním přejezdu. To je výsledek statistiky Drážní inspekce, která uvádí, že v loňském roce došlo ke 171 střetnutím na vlakovém přejezdu. Mezi ně nepatří pouze řidiči aut, ale i chodci, cyklisté, řidiči autobusů nebo traktorů. Většinu lidí by napadlo, že důvodem jsou špatně označené nebo zabezpečené přejezdy. Statistiky ale uvádí, že to nemusí být vždy pravda.

Nejvíce nehod se stává na přejezdech, kde je světelná signalizace. Při 75 událostech tam zemřelo 17 lidí. Druhá největší úmrtnost je na přejezdech, které jsou opatřené závorami i světelnou signalizací. Za rok 2017 tam zemřelo 12 lidí.

Celkem se na vlakových přejezdech loni zranilo 85 lidí a 34 jich zemřelo. Podle Správy železniční dopravní cesty není na vině bezpečnost přejezdů, ale nepozornost a ignorace řidičů, cyklistů nebo chodců. „Z dlouhodobých statistik jasně vyplývá, že drtivou většinu nehod zaviní řidiči, cyklisté či chodci, kteří nedodržují základní platná pravidla a zákony,“ upozorňuje mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová. Navíc uvádí, že instalace například závor není zárukou, že k nehodě nedojde.

Například ve Francii se odehrálo 100 nehod, ale číslo není tak kritické vzhledem k celkovému počtu přejezdů v zemi, který je více než dvakrát vyšší než u nás. Evropská železniční agentura se ale shoduje se SŽDC: Téměř v 98 procentech nehod je pochybení na straně účastníků silničního provozu. „Nicméně nejedná se o neznalost příslušných předpisů, ale spíše o důsledek spěchu, nepozornosti či aktuálně zhoršené kondice řidiče,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Správa železničních dopravních cest se přesto snaží o snížení nepříznivých statistik. Ideálním řešením je stavba mostů nebo tunelů, aby se řidiči a chodci vůbec nedostávali do styku se železnicí. „Dokument nazvaný Analýza zvýšení bezpečnosti úrovňových přejezdů řeší v rámci zvýšení bezpečnosti celkem 100 železničních přejezdů, u kterých se posuzovala možnost jejich případného zrušení, omezení silničního provozu či přestavby na mimoúrovňové křížení,“ vysvětluje Pistoriusová. Dokladem úspěšnosti je pak každoroční klesající tendence počtu událostí na přejezdech. Jenom mezi lety 2006 a 2016 se tento počet snížil o více než sto.

Tagy: