Na země Balkánu dopadají morové rány. Bulharsko do roku 2050 přijde o čtvrtinu své populace

Před několika dny Severní Makedonie a Albánie zažily stres, když předseda Evropské rady Donald Tusk oznámil, že i přes většinu zemí neprošel návrh na zahájení přístupových rozhovorů pro vstup do EU. Nyní přichází další zpráva, že země Balkánu zažívají největší pokles počtu svých obyvatel.
Balkán: Investice do osla nebo VW
Balkán: Investice do osla nebo VW
foto youtube
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Obě zprávy spolu úzce souvisí, neboť úbytek obyvatel v jihovýchodní Evropě je způsoben zejména odlivem mladých lidí, kteří zde neshledávají žádnou perspektivu.

OSN vydala v pondělí zprávu, ve které se uvádí, že z deseti zemí, které zaznamenávají největší pokles populace, je devět z jihovýchodní Evropy.

Včera jsme publikovali statistiku týkající se stárnutí světové populace. Jedná se o čísla, která vydala letos v létě OSN a nyní byla vydána zpráva o poklesu počtu obyvatel týkajícího se jižního regionu Evropy, který je na tom nejhůře. O výsledcích demografického šetření informovala agenturu Reuters Allana Armitageová, ředitelka Populačního fondu OSN pro východní Evropu a jihovýchodní Asii. Odhady OSN například mluví o tom, že Bulharsko do roku 2050 přijde o čtvrtinu svých obyvatel.

„Málo rodících se dětí a vysoká emigrace znamená, že populace zemí jihovýchodní Evropy se zmenšuje a stárne. Na rozdíl od západní Evropy je zde imigrace téměř nulová a nemůže zaplnit vznikající mezeru,“ uvedla Allana Armitageová.

Prognózy podle OSN ukazují na to, že v letech 1995 až 2035 se podíl starší populace ve věku 65 let a více ve většině těchto zemí zdvojnásobí a v některých případech až ztrojnásobí. Tím dojde podle Armitageové k tomu, že země jihovýchodní Evropy čelí a budou čelit vyhlídce, že snížením počtu lidí v produktivním věku vznikne v budoucnu problém pro financování sociálních dávek a zejména důchodů. Souvisí to s tím, že většina východoevropských zemí již nyní trpí vážným nedostatkem pracovních sil, který brzdí hospodářský růst a utlumuje naději, že lze dohnat západní Evropu. To o Balkánu platí několikanásobně. Problém následně odráží v jihovýchodní Evropě nízkou úroveň mezd, vzdělání a odborné přípravy, jakož i politickou nejistotu v dosud převážně státem ovládaných ekonomikách. V praxi to vedlo a vede k tomu, že mladí lidé si v zahraničí hledají lépe placenou práci, která je navíc více uspokojuje. „Za současných podmínek se zdá velmi obtížné zvrátit emigraci a nízkou porodnost,“ dodává k tomu ředitelka Populačního fondu OSN a myslí si, že recept je lepší identifikace se svou zemí s posílením lidského kapitálu a „přeměna výzev v příležitosti“.

Na Balkánu dochází k paradoxu

K řešení problému u zemí západního Balkánu má napomoci jejich vstup do EU a do NATO. Zatímco se nedaří otevřít přístupové rozhovory pro vstup do EU, Francie, Dánsko a Nizozemí se postavily proti, daří se vstup do NATO. Ten však vyvolává paradoxní situaci. Rumunsko (nákup systému Patriot) a Bulharsko (nákup F16) začaly vydávat velké výdaje na zbrojení, což vyvolalo řetězovou reakci například u Srbska, které se cítí vyzbrojováním svých sousedů ohroženo a plánuje nyní další výdaje na zbrojení. Situace vstupu do NATO a nikoli do EU vede k tomu, že na Balkánu nyní dochází k utrácení velkých finančních prostředků na zbrojení a nikoli investic do posílení lidského kapitálu, o kterém mluví ředitelka Populačního fondu OSN. Potom, co VW odmítl zahájit svoji výrobu v Turecku, se čtyři balkánské země - Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a Srbsko - „perou“, kdo z nich bude vybrán na postavení nové německé automobilky. V této továrně vidí teď velkou naději pro své chřadnoucí hospodářství a udržení mladých lidí doma.

 

Mirko Radušević

Reklama
Reklama