Náhradní mateřství: V USA často využívaná možnost, u nás ho zákon nezakazuje

Zatímco v USA je takzvané surogátní mateřství často využívanou možností, jak se dočkat vytouženého potomka, a využívají ji i celebrity jako Kim Kardashian, Nicole Kidman nebo Elton John, v Čechách je tato metoda velice kontroverzní a málo používána. Nicméně zákon ji nezakazuje, ale ani zcela nepovoluje.
České právo náhradní mateřství nezakazuje
České právo náhradní mateřství nezakazuje
pixabay.com/DanielReche

reklama

Surogátní neboli náhradní mateřství je postup, kdy je embryo biologických rodičů implantováno do dělohy náhradní matky pomocí metod asistované reprodukce. Náhradní matkou se stává žena, která přijme do svého těla uměle oplodněné vajíčko jiné ženy s tím, že je po porodu ochotna dítě odevzdat genetickým rodičům. Tato metoda je kontroverzní a diskutovanou záležitostí a nejsou na ni názory jednotné. Stále se považuje za výjimečný způsob početí.

„O náhradní matce mohou uvažovat pouze ty ženy, které z vážných zdravotních důvodů nemohou dítě odnosit, například kvůli vrozené vadě dělohy, či její úplné absenci. Mnohdy bývají na vině i chronické nemoci nebo stavy po operaci. Ve všech případech se k léčbě vyjadřuje i etická komise,“ objasňuje právník Matěj Stejskal z kliniky asistované reprodukce GENNET.

„Já osobně nemám s využitím náhradního mateřství žádný problém v případě, kdy ostatní metody IVF nelze využít, což je v případech, kdy žena z vážných zdravotních důvodů nemůže dítě odnosit, například kvůli vrozené vadě dělohy, či její úplné absenci,“ upřesnil pro Primazpárvy.czvedoucí lékař kliniky asistované reprodukce IVF Clinic Olomouc Štěpán Machač.

Stále více párů má problém počít druhé dítě

Stále více párů má problém počít druhé dítě. Odborníci: Problémem není jen věk

Velkou část pacientek tvoří ženy po onkologické léčbě

Podle něj velkou část žen z žadatelských dvojic tvoří i pacientky, které za sebou mají onkologickou léčbu. „Z pohledu onkologického onemocnění jsou již v pořádku, avšak vedlejší účinky léčby způsobily, že jejich děloha není schopna uhnízdění embrya či donošení plodu,“ upřesnil Machač.

Eticky je tato metoda velice komplikovaným postupem. Vůbec největším nebezpečím pro biologické rodiče je to, že se náhradní matka po porodu odmítne vzdát dítěte. Podle českých zákonů je totiž matkou ta žena, která dítě porodí. „Každý pár by se měl proto náležitě informovat o přísných pravidlech a vyhodnotit, zda je ochotný celou situaci přijmout se všemi podmínkami a úskalími. Z lékařského hlediska je zákrok téměř totožný s klasickým procesem umělého oplodnění pomocí darovaných vajíček,“ upřesnil Stejskal.

Výběr náhradní matky nelze podcenit. Samozřejmostí by měl být její dobrý zdravotní stav, ale i dostatečně právně ošetřená dohoda mezi surogátní matkou a budoucími rodiči. Součástí dohody je obvykle i finanční kompenzace předpokládaných nákladů náhradní matky vynaložených v průběhu jejího těhotenství, porodu, respektive šestinedělí.

„Náhradní matku si vybírá pár zcela samostatně, protože právní vynutitelnost surogátního mateřství zde neexistuje. Náhradní matky tak často pochází z řad rodinných příslušníků či velmi blízkých přátel. Ti, kteří tuto možnost nemají, pak surogátní matku hledají na internetu,“ vysvětlil Machač.

Mnohdy jediná cesta k založení vlastní rodiny vede přes dárcovství vajíčka

Lenka musela čekat na dárkyni vajíčka rok. Lékařka: Neplodných přibývá, dárkyň ne

Náhradní mateřství je v USA často využívané, ve Francii, Německu a Rakousku je ale zakázáno

Ve světě lze najít různé právní úpravy, od úplného zákazu náhradního mateřství až po povinnost smluvně upravit vztah mezi náhradní matkou a budoucími rodiči, včetně dohledu soudu. Např. v zemích jako je Rusko, Ukrajina, Indie, Jihoafrická republika nebo v mnohých státech USA je náhradní mateřství právně neproblematické a v praxi často využívané. Naopak zcela zakázáno je například ve Francii, Rakousku, Německu, Švédsku a Dánsku, z mimoevropských zemí například v Jižní Koreji.

České právo surogátní mateřství nezakazuje. Jedinou zmínku o náhradním mateřství nalezneme v rámci právní úpravy osvojení obsažené v občanském zákoníku, který stanovuje, že „osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství“. Žádná další zmínka už neobsahuje. Základní soukromoprávní zásada zní, že „každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“. Z uvedeného principu legality je tedy možné dovodit, že náhradní mateřství nemůže být považováno za zakázané.

Na náhradní mateřství je pohlíženo z mnoha úhlů, někteří považují tuto metodu za neetickou, jiní zase za dobrý byznys. Avšak pro páry, které se dlouhodobě marně snaží o miminko, může být metoda náhradního mateřství jedinou šancí mít vlastní dítě. Kliniky, které u nás program náhradního mateřství umožňují, mají dané indikace, kdy je možné tuto metodu aplikovat.

reklama

reklama