Namísto třech jen jeden? Díky fixní kombinaci léků pacienti nezapomenou na léčbu

Největší problém u pacientů, kteří mají předepsanou léčbu vysokého krevního tlaku nebo cholesterolu není ten, že by své léky nebrali vůbec, problémem je, že je neužívají pravidelně. Až 43 procent pacientů přiznává, že na užití léku zapomíná. Přitom jim mohou lékaři předepsat léky, které v sobě kombinují více účinných látek, takže nakonec nemocný nebere tři či pět léků, ale jen jeden nebo dva. Uvedl to v rámci projektu Srdce v hlavě předseda České internistické společnosti a vedoucí Centra preventivní kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Richard Češka.
ilustrační foto
ilustrační foto
Pixabay

reklama

Polovina hypertoniků (pacientů, kteří se léčí s vysokým krevním tlakem) ve věku 40 až 59 let přestane užívat předepsanou léčbu do jednoho roku. Lidé ve věku 35 až 45 let častěji uvádějí, že léky neužívají, protože mají dojem, že je nepotřebují a 43 procent pacientů přiznává, že na užití léků zapomíná. Důvod? Léků mají prostě mnoho a buď mají pocit, že jich tolik brát nemusí, anebo se prostě nevyznají v tom, kdy mají brát „modrý“ a kdy „bílý“. Podle profesora Richarda Češky je to však jednoduché: nedat na souseda, který u piva v hospodě „dobře poradí“, že není třeba všechny léky pravidelně užívat, protože on je také nebere a nic se mu neděje, nevzdělávat se na internetu, kde často nejsou o nemocech relevantní informace a vždy poslechnout svého lékaře. Zásadní pro správnou léčbu je totiž dodržování pokynů lékaře a správné užívání léků.

Ti, co léky zapomínají brát, by ale měli vědět, že jim hrozí vyšší riziko infarktu nebo mozkové příhody. Možnost, že někdo dostane infarkt, se zdvojnásobuje v případě vysoké hladiny cholesterolu a ztrojnásobuje u vysokého tlaku. Ten trápí 43 procent dospělých Čechů a každého druhého muže, pod kontrolou ho má jen polovina nemocných. „Celá jedna pětina lidí neví, že vyšší hodnoty krevního tlaku a cholesterolu zvyšují pravděpodobnost kardiovaskulárních příhod,“ uvádí průzkum mezi 504 pacienty s kardiovaskulárním onemocněním, které si nechalo u renomované agentury vypracovat Centrum preventivní kardiologie. „Až dvacet procent lidí s vysokou hladinou cholesterolu nevyhledá lékaře,“ citoval z průzkumu předseda České internistické společnosti Richard Češka.

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v roce 2017 podílely nemoci srdce na úmrtí 40 procent mužů a 45 procent žen, dohromady jim podlehlo přibližně 49 tisíc lidí. Za posledních deset let podlehlo nemocem srdce přes půl milionu Čechů, jsou tak nejčastější příčinou úmrtí.

K nejvýznamnějším rizikovým faktorům patří nejen vysoká hladina LDL cholesterolu a vysoký krevní tlak, ale i obezita, cukrovka a kouření,“ připomněl Češka a zdůraznil, že po prodělaném infarktu dokonce dál kouří 22 procent Čechů, nehýbe se a nijak nesportuje až 85 procent nemocných. „Obezitou trpí 46 procent pacientů,“ podotkl.

 

Cukrovka je považována za celosvětovou epidemii 21. století...

Za posledních deset let přibylo 15 procent diabetiků. Svému lékaři ale v případě hypoglykémie zavolá jen jeden z pěti

Z průzkumu ale vyplynula jedna zásadní věc: až polovina lidí, zejména starších, by ocenila možnost užívat méně léků. To je podle Češky nejen možné, ale dokonce i žádoucí. Každý lékař totiž může nemocnému předepsat léky, které v sobě kombinují více účinných látek, takže nakonec pacient užívá namísto tří léků třeba jen jeden. Jde o tzv. fixní kombinaci léků, tedy jde o léky obsahující více účinných látek najednou. Podle Češky ale tento moderní způsob léčby není vhodný pro každého pacienta. O možnosti užívání fixních kombinací je proto nezbytné se poradit s ošetřujícím lékařem a řídit se jeho doporučením.

„Fixní kombinace léků jsou nejen běžné a dokonce i stejně drahé jako ostatní léky, jsou navíc volně dostupné – předepisují je praktičtí lékaři úplně běžně. Kombinační léčbu má už dnes 70 procent pacientů s vysokým krevním tlakem a další mají k tomu ještě zvýšený cholesterol. Zdaleka tak vysoké procento neužívá fixní kombinaci. To znamená, že 70 procent má volnou kombinaci a tu fixní bude užívat zhruba dvacet, možná třicet procent pacientů,“ poznamenal v této souvislosti pro redakci zpráv TV Prima Češka a předeslal, že ve srovnání s volnou kombinací léků mají pacienti užívající kombinaci antihypertenzních léků v jediné tabletě o 21 procent větší šanci dodržet léčbu.

Hladiny cholesterolu by si měli rozhodně hlídat už i třicetiletí lidé, a to zejména pokud se již v jejich rodině někdo s kardiovaskulárními nemocemi potýká a měl již třeba i infarkt.

Pozor na genetiku

„Dědičnost hraje zásadní roli jak u vysokého krevního tlaku, tak i u poruch tukového metabolismu cholesterolu. Ono to není jenom o tom, že všechny nemoci jsou z přejídání, jak to někdy může vypadat. Když má někdo vysoký cholesterol, neznamená to nutně, že se přejídá vajíčky, znamená to prostě, že přišel na svět s nějakou genetickou výbavou a někdy nestačí jen dieta a pacient tak potřebuje léky,“ vysvětlil Češka.

„Máma měla dostatek pohybu jenom na divadle a v tom normálním životě šla jen nakoupit, nebo se psem a pak do divadla. A myslím, že jí nepřidala ani doba, v níž žila,“ svěřil se herec Václav Vydra, který se stal ambasadorem projektu Srdce v hlavě. „Byla pro mě velká rána, když jsem se stal v rozmezí tří let dvojnásobným sirotkem – nejdřív zemřel táta a tři roky nato umřela na infarkt máma.“ Netřeba připomínat, že Vydrova matka byla populární herečka Dana Medřická, která zemřela ve dvaašedesáti letech. „Vím, že tehdy nebyla medicína tak vyspělá, jako je dnes, ale problém byl, že máma šla k závodnímu lékaři, ten nebyl odborník a poslal ji domů s plynatostí,“ uvedl dále Vydra ke zdravotním problémům své matky. Po pár dnech Medřická dostala infarkt, na který potom během několika dnů zemřela.

„Já si nemyslím, že je to v mém případě nějaký dědičný problém. Taky někdy přepínám své možnosti, neumím moc odpočívat, ale co jsem si z toho vzal, je naučit se poslouchat svoje tělo a snažit se mu vyjít vstříc. Když mi tělo říká, že je něco špatně, pak je důležité snažit se to řešit. U mámy to byla spíš shoda náhod a okolností, že to dopadlo špatně. Stačilo možná málo a dopadlo by to líp… Nejsem ale z těch, co by všechno sváděli na dědičnost. Můj táta umřel na rakovinu, dědeček umřel na rakovinu, babička na ni umřela také, všichni kouřili, já také kouřím, takže bych měl také umřít na rakovinu? Podle mne je to také dané určitým životním stylem, který je dědičně spřízněným lidem vlastní, anebo podobný. Prvně je třeba uvažovat o tom, jak žiju, abych nežil stejným stylem, na nějž ,dojeli‘ mí příbuzní,“ dodal Vydra pro redakci zpráv TV Prima. Pohybu má dost u koní, kterým se věnuje již přes dvacet let, předtím hrál tenis, jezdil na kole, věnoval se jachtingu a sportovní střelbě. „Nevedu nezdravý životní styl,“ doplnil s poznámkou, že s profesorem Češkou jsou dlouholetí přátelé.

Cílem projektu Srdce v hlavě je informovat o rizicích kardiovaskulárních onemocnění, léčbě, která je pilířem ochrany proti kardiovaskulárním příhodám, i nutnosti jejího dodržování (tzv. adherenci). Projekt se snaží upozornit pacienty na to, aby na své srdce mysleli a měli na paměti rizika, která jim při nedodržování předepsané léčby mohou způsobit vážné komplikace až fatální následky. Součástí projektu je i webová stránka www.srdcevhlave.cz.

Olga Böhmová

reklama

reklama

Něco se chystá. Nová prima+ již brzy!