NASA po desetiletích zpřístupní některé vzorky z misí Apollo 11. Je jich přitom přes 300 kilogramů

Po desítkách let, kdy byl cíl letů na Měsíc nahrazen snahou o objevování planety Mars má americká kosmická společnost NASA v plánu opět dostat astronauty na povrch Měsíce, a to do roku 2024.

Padesáté výročí prvního přistání se blíží

A kdy může být lepší čas podělit se o některé z historických vzorků dopravených z Měsíce než při příležitosti padesátého výročí prvního přistání člověka na Měsíci? Američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin poprvé stanuli na lunárním povrchu se svým měsíčním modulem Eagle 20. července 1969.

„Je to částečně náhoda, že je zpřístupníme v roce tohoto výročí,“ uvedl NASA kurátor vzorků Apollo Ryan Zeigler. „Ale jistěže výročí zvýšilo povědomí stejně jako fakt, že se vrátíme na Měsíc. Navíc ve srovnání s technologiemi z éry Apollo má dnešní věda mnohem citlivější a pokročilejší nástroje, kterými lze měsíční vzorky zkoumat," dodal Zeigler.

382 kilogramů vzorků z měsíční krajiny

Zieglerovým úkolem je zachování toho, co 12 měsíčních návštěvníků mezi lety 1969 až 1972 přivezlo na Zemi, tedy 382 kilogramů měsíčních vzorků, a zajistit, aby vědci dostali co nejlepší možné vzorky ke studiu. Ze šesti měsíčních přistání dovezli nejméně vzorků astronauti první mise Apollo 11. Váha těchto vzorků činila 22 kilogramů. Vzhledem k prvnímu přistání chtěla totiž NASA minimalizovat jejich dobu pohybu na měsíčním povrchu a s tím potenciálně spojená rizika.

Některé kousky půdy a kamenů byly vakuově zabaleny na povrchu Měsíce, nebo zmraženy a skladovány v heliovém prostředí a doposud zatím nikdy nebyly vystaveny atmosféře Země. Zaměstnanci laboratoře se nyní snaží vymyslet, jakým způsobem nejlépe vzorky vyjmout z jejich ochranných schránek tak, aby nedošlo k jejich kontaminaci nebo zničení.

Kompletní inventář z misí Apollo přesahuje 100 tisíc vzorků, některé z původních 2200 kusů totiž byly kvůli studiu rozděleny na menší kousky.