Návod, díky kterému uspějete. Co byste nikdy neměli říkat na pracovním pohovoru a co naopak ano!

Chcete nebo musíte hledat nové zaměstnání? Pak vás pravděpodobně bude čekat pracovní pohovor, možná i několik, na kterých musíte dokázat personalistům, že by měli vybrat právě vás. Jak toho dosáhnout? Připravte se, odpovídejte podle následujících pravidel a nepoužívejte zakázané věty...

Takový pracovní pohovor může být velmi stresující záležitost. Stačí pár chyb, kterých se ale lze snadno vyvarovat, a práci snů nakonec nezískáte. Má proto velký smysl se na těchto několik desítek minut připravit. A to i když máte třeba letité zkušenosti na pozici, o kterou máte zájem. Byť se vám to může zdát zvláštní, na pohovoru nejde jen o informace o dané pracovní pozici, ale měli byste znát alespoň i základní informace o společnosti, u které byste rádi nové místo získali. A v neposlední řadě stojí za to se připravit i na cizí jazyk a do přípravy určitě zahrnout informace o sobě a motivaci. Zároveň je vhodné naplánovat samotnou cestu do firmy a přijít na pohovor včas. „Určitě stojí za to se dobře vyspat, aby byl člověk u pohovoru plný energie, příjemný a dobře naladěný,“ doplňuje personalistka a zakladatelka portálu Pohovor.eu Monika Hauptvogel. Pokud byste přišli rovnou z večírku a po velmi krátkém spánku, pravděpodobně moc dobrý první dojem neuděláte.

Nový trend: Pod palbou osobních otázek

Je toho tedy docela dost, na co se už při přípravě zaměřit, abyste uspěli. Zároveň to ještě není tak úplně všechno. Na samotném pohovoru totiž budete pod palbou otázek, někdy i docela osobních. Připravte se na to, že se personalisté nebudou zaměřovat jen na pracovní zkušenosti a nebude jim stačit pouze popis pozice v přecházejícím zaměstnání. Personalisté dnešní doby se podle Moniky Hauptvogel v duchu nového trendu dívají na uchazeče jako na komplexní osobnost a ne jen jako na pracovníka. „Potřebují vědět, zda zapadne do týmu, zda vyjde s nadřízeným a tak dále. Proto se ptají i na osobnější otázky a z toho jsou často uchazeči překvapeni,“ říká personalistka.

5 nejčastějších otázek, na které byste měli být připraveni

1. "Proč se o danou pozici ucházíte?" – personalistu zajímá vaše motivace a váš zájem

2. "Kde se vidíte za 5 let?"

3. "Jaká je představa o vaší ideální práci?"

Tyto otázky jsou z jednoho takového „imaginárního“ soudku, ale odpovědi na ně ukážou váš způsob myšlení a vaše představy. Nemusíte odpovídat konkrétně ve smyslu: „Za pět let bych rád byl na té a té pozici“. Spíše jen popište vaši celkovou představu, co by měla práce obsahovat.

4. "Jak dlouho jste ochotná/ý dojíždět do práce?"

5. "Jste ochotná/ý pracovat přesčas?"

Buďte připraveni i na tyto praktické otázky podle hesla na jasnou otázku jasná odpověď, jen se nesnažte za každou cenu působit, že práci obětujete vše. „Dnes už vám uvěří jen málokdo, že budete dojíždět klidně dvě hodiny tam a dvě hodiny zpátky, a že pracovat jste ochotní i pět hodin přesčas,“ upozorňuje Monika Hauptvogel.

Obecně je potřeba také počítat s tím, že dnes už nestačí stručná odpověď „Ano, dělal, ne nedělal.“ Personalisté se budou doptávat a budou chtít zjistit, zda opravdu dané zkušenosti máte. Například na otázku „Umíte pracovat s Excelem?“ nebude odpověď „Ano, umím“ zkušenému náboráři stačit a bude se dále doptávat následujícím způsobem: „A co konkrétně umíte?“ „Co jste zpracovával v Excelu?“ „Jak často jste v Excelu pracoval?“ A tento model doptávání se dá aplikovat na jakoukoliv zkušenost, schopnost či představu.

Co říkat, abyste zlepšili dojem u personalistů?

Jak tedy udělat na personalisty dobrý dojem? Je vhodné volit rétoriku, ze které je vidět, že jste loajální pracovník a že s novou prací počítáte na dlouho.

Nezapomínejte ani na neverbální komunikaci, která vyjadřuje víc než slova. Například hned na úvod uděláte nejlepší dojem tím, že přijdete včas, při setkání se díváte do očí a podáte ruku pevným stiskem a usmějete se.

První většinou promluví personalista a zeptá se: „Jak jste nás našel?“ „Jaká byla cesta?“ Tady je vhodné odpovídat mile a stručně. „Děkuji, cesta byla bez problémů, já jsem vyjel s předstihem, abych tady byl včas a na vašich webových stránkách jsem si našel, kde přesně se nacházíte.“ Z této krátké úvodní věty ukážete hned několik pozitivních věcí: Jste zodpovědní, snažíte se předejít komplikacím a záleží vám na pohovoru. Dívali jste se na webové stránky, takže máte zájem.

Když odpovíte typově „Příšerný, já jsem jel asi hodinu a ještě jsem vás nemohl najít. Vůbec to nemáte značené“. Ona to i může být pravda, ale kritizovat firmu hned na úvod a „hroutit“ se z toho, jak byla doprava příšerná, tak už personalistovi bliká červený majáček a říká si „Tak jak sem asi bude dojíždět každý den?“ Tím se dostáváme i k tomu, jak byste na pohovoru komunikovat rozhodně neměli.

Sdělení, která nesmíte na pohovoru říct

Dejte si pozor na to, co všechno prozradíte. Například následující věty nebo sdělení podobného typu by na pohovoru raději nikdy neměly zaznít, byť můžou být také pravdivé.

„Mám děti a jsou často nemocné.“

„Chci v budoucnu cestovat po světě.“

„Chci konečně začít vydělávat a odstěhovat se od rodičů.“

„Poslala mě na pohovor maminka.“

„Do 5 let to tady budu řídit.“

„Chci telefon, notebook a samozřejmě auto."

„Mě je to jedno, hlavně nějakou práci.“

a diskutabilní „Potřebuji pracovat z domova.“

V případě požadavku na práci z domova je ale vhodné tento požadavek podle Moniky Hauptvogel určitě zmínit, nicméně ne tak přísným tónem. „Dnes se již spousta firem přiklání k tomu, že lidé pracují z domova a dají se tyto podmínky poměrně často dobře domluvit, jen je potřeba zvolit vhodnou formulaci,“ říká personalistka. A dodává: „Pokud uchazeč řekne naprosto direktivně, že potřebuje pracovat z domova, tak to není úplně dobré. Ale vysvětlit proč a přesvědčivě hovořit o tom, že svou práci odvede tak, jak je potřeba a v plném rozsahu. Asi není možné počítat s tím, že od začátku bude pracovat z domova, ale třeba pár dní v kanceláři a pár dní doma se už dnes stává běžnější realitou než například před 3–4 lety.“

Míváte trému? Může i pomoci

Když dojde na den D, kdy se máte dostavit k pohovoru, možná začnete pociťovat nepříjemnou trému. Tu můžete snížit i díky přípravě, nicméně někdy ani to nepomůže. Nemusíte se ale bát. Tréma personalistům ve většině případů nenaznačuje, že budete nevhodný kandidát. „Zkušený personalista nebude brát evidentní počáteční trému jako slabinu. Hodně záleží na konkrétní pozici. Upřímně, pokud se hlásíte na obchodního zástupce a bude silná tréma evidentní po celou dobu pohovoru, tak to již může být trochu problém. Ale zkušený personalista se bude snažit vést pohovor tak, aby tréma brzy přešla,“ uklidňuje Monika Hauptvogel. Ztrémovaný uchazeč podle ní nikdy totiž neodpoví tak, jak by vlastně chtěl a personalista nezíská relevantní odpovědi. Tréma je naprosto přirozená a věřte, že i personalisté ji mívají občas taky. Drobná tréma je lepší než arogance a navíc může být i znakem toho, že vám na práci a pohovoru záleží a jednoduše se bojíte, abyste něco nepokazili.

Ivana Kropáčková

Tagy: