Návrh zákona o celostátním referendu lidem zřejmě neumožní hlasovat o zrušení Senátu či vystoupení z NATO

Poslanecká sněmovna dnes nestačila ve druhém čtení probrat zákon o celostátním referendu. Největší podporu má návrh sociální demokracie, hnutí ANO a Pirátů. Podle něj by se pro referendum muselo vyslovit minimálně 450 tisíc občanů. Otázku v referendu by pak musel posoudit Ústavní soud. Piráti navíc prosadili, aby se v referendu nesmělo hlasovat o změně Ústavy, ústavním pořádku nebo například o mezinárodních smlouvách.
Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna

reklama

„My si myslíme, že nadešel čas, aby referendum vstoupilo v platnost,“ lobbovala dnes ve sněmovně za návrh zákona ANO, ČSSD a Pirátů zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková. Přestože Ústava nabízí možnost celostátního referenda, žádný návrh zákona, který by referendum realizoval, zatím schválen nebyl. 

Bez možnosti rozhodovat o zásadních otázkách 

Změnit by to chtěly strany ČSSD, hnutí ANO a Piráti. Strany proto připravily společný kompromisní návrh o celostátním referendu. Ten počítá s tím, že hlasování by probíhalo formou odpovědi ano a ne. Lidé by navíc podle pozměňovacího návrhu nemohli hlasovat o zásadních otázkách týkajících se mezinárodních smluv, Ústavy, odvolávání jednotlivých politiků, státním rozpočtu a jakýchkoliv úpravách zasahujících do oblasti daní. Lidé by tak referendem nemohli rozhodnout o zrušení Senátu, vystoupení z NATO či EU. 

Návrh také nově počítá s realizací referenda, pokud jej podpoří alespoň 450 tisíc lidí, což je téměř o polovinu méně, než počítal původní návrh sociální demokracie. „Vyzkoušeli jsme si, že skrze petici jsou občané schopni takový počet podpisů sesbírat,“ odkázala poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD) na petici za snížení trestní odpovědnosti dětí. Tu tehdy v rámci tzv. Kmetiněvské výzvy podepsalo více jak půl milionu lidí. 

K posouzení ústavnosti otázek by stačilo 50 tisíc podpisů

Každá otázka by podle návrhu musela být navíc posouzena - kvůli ústavnosti - Ústavním soudem. „Stávající text, jak jej ve druhém čtení projednáváme, počítá s tím, že každá otázka, která bude položena, bude podrobena otázce ústavnosti,“ uvedla poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD). K posouzení ústavnosti otázky by přitom stačilo jen padesát tisíc podpisů. Aby hlasování o referendu bylo považováno za platné, musela by pro něj hlasovat nadpoloviční většina hlasujících. Tato většina by současně představovala alespoň 25 % osob oprávněných v referendu hlasovat.

Okamura: Prolhanost Pirátů mi vyráží dech

Ostře se proti návrhu z pera tří stran vyjádřil zejména předseda SPD Tomio Okamura. Podle něj se jedná o „vykastrovanou verzi“ referenda, která „občanům neumožní hlasovat o nejdůležitějších otázkách“. Okamura proto kritizoval zejména pozměňovací návrhy Pirátů, které tyto otázky jasně vymezují. „Hodně absurdní je pozice Pirátů, kteří svým návrhem osekali původní návrh ČSSD ještě více, přitom Piráti referendum občanům slibovali. Prolhanost Pirátů mi vyráží dech,“ uvedl ve sněmovně Okamura. Ten následně představil vlastní pozměňovací návrhy. Ty počítají například s tím, že by k realizaci referenda stačilo pouze 100 nebo 250 tisíc hlasů. K jeho schválení by stačily hlasy většiny lidí hlasujících v referendu a mohlo by se hlasovat i o mezinárodních smlouvách. 

Kromě Okamury se proti referendu postavily i strany TOP 09 a ODS. Podle Marka Bendy Ústava referendum nepředpokládá a není tedy nutný žádný zákon o celostátním referendu. Aby mohl být zákon schválen, musela by pro něj hlasovat třípětinová většina všech poslanců Poslanecké sněmovny a třípětinová většina přítomných senátorů v Senátu.

Dalibor Zítko

reklama

reklama

Něco se chystá. Nová prima+ již brzy!