Náznaky ohledně Junckerova nástupce. Posledních pět předsedů Parlamentu bylo dříve ve funkci premiéra. Jakou šanci mají ženy?

Vedoucí představitelé osmadvaceti členských států jednali na summitu v Bruselu, který naplno zdůraznil jejich rozpory v pohledu na výběr nového šéfa Evropské komise po proběhlých evropských volbách. Při včerejší neformální večeři podle Tuska nepadala žádná jména. „Nediskutovali jsme večer žádná jména, pouze proces,“ zmínil Tusk.
Nástupce Jean-Claude Junckera, který bude mít nejvyšší postavení v EU, musí nejprve nominovat Evropská rada, která je tvořena vedoucími představiteli osmadvacítky členských států. Současné setkání tak proti sobě staví rivaly jako je třeba Německo a Francie nebo dokonce celé regiony (sever a jih), přičemž zahájeno bylo právě neformální večeří pořádanou Tuskem.
Započatá debata se podle německé kancléřky Angely Merkelové přímo či nepřímo bude týkat čtyř pozic. Kromě šéfa Evropské komise (dosluhuje Jean-Claude Juncker) se bude diskutovat o novém šéfovi Evropské rady, tedy nástupci Donalda Tuska, o novém vysokém představiteli pro zahraniční a bezpečnostní politiku po Federice Mogheriniové a rovněž o předsedovi Evropského parlamentu po Antoniu Tajanim.
Donald Tusk rovněž uvedl, že jeho osobní ambicí v rámci jmenování nových vrcholných představitelů EU je genderová vyváženost. Tuto snahu vyzdvihl také francouzský prezident Emmanuel Macron, který řekl, že by chtěl mezi čtyřmi nejvyššími posty EU dvě ženy a dva muže. Tato snaha by mohla být výhodou pro současnou komisařku pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou, která je hlavním kandidátem Macronovy liberální aliance ALDE & Renaissance.
Podle hlasů některých představitelů byl Tuskův požadavek na vyhnutí se jakékoliv diskuzi o jménech vznesen i proto, aby se diskutující vyhnuli možným hlasům v neprospěch kandidatury Manfreda Webera (jehož kandidatura má údajně viset na vlásku) – zejména s ohledem na kancléřku Merkelovou, která jako nejvýznamnější představitel frakce evropských lidovců (EPP) Webera podpořila. „Merkelová by se necítila příliš komfortně, kdyby byl Weber dnes v noci odstřelen,“ měl podle serveru Politico uvést nejmenovaný EU diplomat.
Proti Weberovi se veřejně ohradil portugalský socialistický premiér António Costa, ústy asistentů francouzského prezidenta také Elysejský palác bude proti. Nespokojenost s Weberem signalizovaly i frakce socialistů a demokratů, liberálů i zelených.
Někteří lídři, nejvýrazněji právě Macron a Costa, pak využili svých veřejných vystoupení před summitem a po něm ke zdůraznění důležitosti exekutivních nebo manažerských zkušeností u nového předsedy Komise – což bylo záhy interpretováno jako kritika právě Webera, který svou kariéru v Bruselu proseděl v Parlamentu.
V minulých desetiletích pak Rada demonstrovala své jasné preference pro výběr předsedů, když všichni zvolení od roku 1985 (kdy byl zvolen Jacques Delors) zastávali funkci předsedy vlády své země. Tuto „podmínku“ však nesplňuje žádný ze současných kandidátů.
„Potřebujeme silné vůdce se silnými zkušenostmi a silnou legitimitou,“ řekl před novináři Emmanuel Macron.
O post předsedy Evropské komise se uchází šest adeptů navržených za jednotlivé frakce v Evropském parlamentu: Nico Cué (Evropská levice / EL / Španělsko), Ska Kellerová (Evropská strana zelených / EGP / Německo), Jan Zahradil (Aliance konzervativců a reformistů v Evropě / ACRE / Česká republika), Margrethe Vestagerová (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu / ALDE / Dánsko), Manfred Weber (Evropská lidová strana / EPP / Německo) a Frans Timmermans (Strana evropských socialistů / PES / Nizozemsko).