Nejefektivnější hromadná doprava ze 32 sledovaných velkoměst je v Berlíně a Paříži. Praha je šestá

Vědci z Technické univerzity v Turíně zjišťovali na základě dat dostupných online rychlost hromadné dopravy, respektive čas strávený při jejím využití, ve dvaatřiceti městech napříč světem. Nejrychleji ze zjišťovaných měst se lidé hromadnou dopravou přemisťují v Berlíně a Paříži. O studii informovala agentura DPA.
Tramvaj s pozadím Pražského hradu
Tramvaj s pozadím Pražského hradu
@DopravniPodnikPraha / Facebook

reklama

„Berlíňané a Pařížané se dostanou na místo o minimálně dvacet procent času rychleji než ostatní,“ uvedli autoři studie. Jejich práce zkoumala 32 měst napříč Evropou, Severní Amerikou a Austrálií.

Nejhůře dopadla americká města a mexická metropole

Třetí v pořadí, co se nejkratší cestovní doby týče, se umístila dánská metropole Kodaň. Čtvrté byly finské Helsinky, páté řecké Atény a šestá se umístila Praha. Sedmý se umístil britský Londýn a osmý americký New York. Naopak jako nejhorší v tomto ohledu dopadla americká města Washington, San Diego a mexická metropole Mexico City.

Dvaatřicet sledovaných měst bylo vybráno na základě online dostupnosti dat ohledně údajů o trasách a časech veřejné hromadné dopravy. Právě kvůli tomu mohla být vzata v úvahu pouze některá velká města.

Paříž ilustrace foto youtube Jean-Luc Ichard

Nejdražší a nejlevnější města světa. Praha je za půlkou – 82. pozice ze 133 měst

„V Jižní Americe, Africe a Asii není zatím jednoduché najít online data k veřejné hromadné dopravě,“ uvedl vedoucí studie Indaco Biazzo.

Co dalšího vědci zjišťovali a jak obecně vypadal výpočet?

Cílem výzkumníků nebylo pouze změřit, jak rychle se ve městě cestující dostanou na vybraná místa hromadnou dopravou. Zkoušeli také zjistit, do jaké míry jsou lidé spojeni a kolik dalších lidí by mohl cestující potenciálně potkat během běžné pětačtyřicetiminutové trasy městem. V tomto ohledu je lídrem Paříž, zejména díky hustotě obyvatel a dobré síti hromadné dopravy.

V rámci výpočtů akademici rozdělili města na malé šestiúhelníkové plochy s jednou stranou o délce 200 metrů. Poté počítali průměrnou dobu cesty mezi šestou hodinou ranní a desátou hodinou večerní jak pěšky, tak hromadnou dopravou, na základě jízdních řádů. Počítali přitom pouze s oblastmi, kde lidé bydlí maximálně patnáct minut pěší chůzí od zastávky hromadné dopravy.

reklama

reklama