Nejnebezpečnější mýty o spánku. Můžete si kvůli nim zvýšit riziko řady nebezpečných chorob i zkrátit život

Mnoho lidí má poněkud zkreslené představy o spánku. Některé z nich mohou být dokonce zdraví škodlivé, a to i výrazně. Server CNN přinesl na základě nové studie publikované v časopise Sleep Health přehled nejnebezpečnějších mýtů.
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Vedoucí studie Rebecca Robbinsová z oddělení zdravotního stavu obyvatelstva na NYU Langone Health School a její kolegové prošli na 8 tisíc webů, aby si udělali obrázek o tom, co široká veřejnost ví o zdravých spánkových návycích. Na základě toho vybrali ty nejpodstatnější mýty a seřadili je podle jejich důležitosti. Níže najdete pět nejvíce nezdravých mýtů, kterými si lidé mohou postupně kazit až třetinu svého života – kterou stráví ve spánku.

1. Dospělým stačí pět nebo méně hodin spánku

Ve skutečnosti bychom měli spát 7-10 hodin denně, v závislosti na našem věku. Spánková deprivace však podle World Sleep Day statistik hrozí až 45 % celosvětové populace. „Máme pádné důkazy, že pravidelný spánek po dobu pěti a méně hodin významně zvyšuje riziko zdravotních problémů. Nejčastěji jde o kardiovaskulární choroby nebo předčasná úmrtí,“ uvedla Robbinsová.

Věda rovněž poukazuje na to, že se špatným spánkem souvisí vysoký krevní tlak, oslabený imunitní systém, přibývání na váze, nedostatek libida, výkyvy nálad, paranoia, deprese a vyšší riziko diabetu, mrtvice, demence a některých druhů rakoviny.

Spíte o víkendu déle?

Víkendovým dospáváním ztracený spánek nenahradíme, ukázal experiment

2. Být schopen usnout „kdykoliv“ a „kdekoliv“ je zdravé

Zaspání v okamžiku, jakmile se rozjede vlak, auto nebo letadlo, do něhož jsme nasedli, není znakem dobře odpočatého člověka, uvádějí experti. Ve skutečnosti jde právě o opak. „Okamžité usínání kdekoliv a kdykoliv je znamením, že se vám nedostává dostatečného spánku, proto padáte do epizod mikrospánku nebo krátkých spánkových epizod,“ vysvětlila Robbinsová. „Znamená to, že vaše tělo je tak vyčerpané, že kdykoliv má chvíli, začne splácet svůj dluhový spánek.“

3. Mozek a tělo se dokáží na méně spánku adaptovat

Podle expertů jde opět o mýtus, protože tělo v rámci své obnovy musí projít čtyřmi různými fázemi spánku. V první etapě to začíná lehkým spánkem a ve druhé fázi, v níž tělo tráví nejdelší čas, se mysl oddělí od okolního prostředí. Fáze třetí a čtvrtá představují nejhlubší a nejvíce regenerační části spánku a snění ve stavu REM či rychlé pohyby očí pod víčky.

„Během fáze REM je mozek vysoce reaktivní,“ vysvětluje Robbinsová, podle níž při sledování mozkových vln mozek vypadá, jako byste byli vzhůru. REM se může objevit kdykoliv během spánkového cyklu. V průměru však začíná zhruba 90 minut od usnutí. Ve stavu REM jsou tělo a mozek kromě snění zaneprázdněni ukládáním vzpomínek, regulací nálady a učením. Celkově tento stav zabere asi 25 % času spánku.

Další podstatnou fází spánku je tzv. hluboký spánek, kdy se mozkové vlny zpomalí na takzvané vlnění delta. V této chvíli se uvolňuje lidský růstový hormon a dále se zpracovávají vzpomínky. „Hlubší fáze spánku jsou velmi důležité pro tvorbu neuronů, regeneraci svalů a obnovu imunitního systému,“ tvrdí Robbinsová.

Pravidelný spánek po obědě pomáhá podle vědců snižovat tlak

Pravidelný spánek po obědě pomáhá podle vědců snižovat tlak

4. Chrápání, ač nepříjemné, je většinou neškodné

Ve skutečnosti „hlasité a chrčivé chrápání přerušované pauzami v dýchání“ je známkou spánkové apnoe, nebezpečné spánkové poruchy. Ta podle Národního institutu pro srdce, plíce a krev zvyšuje riziko srdečních infarktů, fibrilace srdečních síní, astmatu, vysokého krevního tlaku, glaukomu, rakoviny, diabetu, onemocnění ledvin, kognitivních poruch a poruch v chování.

Spánková apnoe je podle Robbinsové extrémně vyčerpávající. „Pacienti se budí stále a stále; potom bojují se spánkem celý den, protože jsou unaveni… Myslíme, že tato porucha ovlivňuje okolo 30 % populace, přičemž pouze okolo 10 % je diagnostikováno.“

5. Alkohol vám pomůže usnout

Obecně pro naše zdraví není alkohol příliš prospěšný, spíše naopak. Alkohol vám sice možná pomůže usnout, ale tím všechny jeho benefity podle Robbinsové končí. Místo toho vás uvězní v lehčích fázích spánku a „dramaticky sníží kvalitu vašeho nočního odpočinku“. „Neustále vás bude vynášet z hlubších spánkových fází, což způsobí, že se po probuzení nebudete cítit odpočatí,“ upozornila Robbinsová.

Reklama
Reklama