Největší mýty o stravě a hubnutí. Věříte některým z nich?

Dietní magazíny, weby o hubnutí či sociální sítě jsou zdrojem velkého množství informací, které si často protiřečí nebo vyvracejí to, co jsme o stejném tématu přečetli včera. Příčin vzniku mýtů o stravě a hubnutí je několik. Může se jednat o neznalost autora, špatně interpretované výsledky studií nebo záměrné zkreslení informací, například pro potřeby marketingu. Jakým mýtům nevěřit?
Mýty o stravě
Mýty o stravě
freepik.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Vejce zvyšují hladinu cholesterolu v krvi

„Měli byste jíst maximálně 1 vejce denně!“ Tak zní rada, kterou šířili různí autoři se strachem z toho, že dietní (stravou přijímaný) cholesterol z vajec zvyšuje riziko srdečních onemocnění.

Pravda je taková, že vejce samozřejmě cholesterol obsahuje, nicméně je nutné rozlišit cholesterol vytvářený našimi játry a tím přijímaným ve stravě. Hladinu cholesterolu v krvi mnohem více ovlivňuje skladba mastných kyselin, které ve stravě přijímáme.

Konzumace vajec sice zvýší hladinu HDL i LDL, tedy takzvaného „dobrého a zlého“ cholesterolu, ale tělo na tento případný nadbytek umí reagovat a snížit jeho vlastní produkci. Mnohem důležitější je tedy skladba celkového jídelníčku, nelze vinit jen jednu potravinu.

Na druhou stranu to vše neznamená, že bychom mohli jíst denně 5 vajec zcela bez obav a možných zdravotních rizik. I zde platí pořekadlo „všeho s mírou“, ale rozhodně nemusíte mít výčitky či obavy dát si občas k snídani míchaná vejce.

Glykemický index potraviny jako klíč k tomu, co jíst

Zjednodušeně řečeno, glykemický index (GI) potraviny vyjadřuje, jak rychle nám potravina zvýší hladinu krevního cukru v porovnání s čistou glukózou.

Když zadáte do vyhledávače „glykemický index“ najdete plno článků a tabulek s potravinami, u kterých bude přiřazené číslo 0 – 100 spolu s doporučeními, že bychom měli konzumovat jen ty s nižší hodnotou.

Dobře, ale znamená to, že nemůžeme tím pádem jíst med, protože je jeho glykemický index 90? Hodnotu glykemického indexu je nutné brát s rezervou, může být totiž zkreslující. Navíc málokterou potravinu konzumujeme samotnou.

Češi čím dál více preferují kvalitní potraviny

Pro Čechy začíná být kvalita důležitější než cena. Kvalitní potraviny preferuje téměř polovina z nich

Například vařená rýže je z pohledu GI na stejné úrovni jako chipsy. Háček je v tom, že rýži vždy konzumuje spolu s bílkovinami (maso) a vlákninou (zelenina). Potraviny svou stravitelnost navzájem ovlivňují a dívat se v tento moment na index jednotlivých potravin postrádá proto smysl.

Pokud se chcete vydat na cestu zdravého stravování, kontrolujte si raději kolik jednotlivých živin - bílkovin, sacharidů a tuků - přijímáte. Také přidejte do svého jídelníčku zdroje vlákniny jako je ovoce, zelenina, ořechy, semínka či celozrnné produkty. Uděláte tím svému tělu lepší službu než sledováním tabulek glykemického indexu.

Jezte každé 2 až 3 hodiny

Ne, nemusíme jíst každé dvě hodiny. Tato rada je často uváděna spolu s dalším mýtem, že pravidelné a časté stravování zrychluje metabolismus. Nicméně metabolismus je ovlivňován úplně jinými faktory než je četnost jezení. A navíc je to věc značně individuální.

Pokud vám vyhovuje jíst každé 3 hodiny, cítíte se díky tomu plni energie a držíte si svou váhu, nic na tom měnit nemusíte. Pokud ale cítíte, že vám taková frekvence nevyhovuje, nedejte na jakékoli rady a přizpůsobte si jídelníček především sami sobě, ne poradcům.

Vždy záleží na tom, kolik energie a pro tělo důležitých živin přijmeme za celý den. Jestli tak učiníme ve dvou, třech nebo šesti jídlech, je pouze na nás.

Reklama
Reklama