„Měli byste jíst maximálně 1 vejce denně!“ Tak zní rada, kterou šířili různí autoři se strachem z toho, že dietní (stravou přijímaný) cholesterol z vajec zvyšuje riziko srdečních onemocnění.
Pravda je taková, že vejce samozřejmě cholesterol obsahuje, nicméně je nutné rozlišit cholesterol vytvářený našimi játry a tím přijímaným ve stravě. Hladinu cholesterolu v krvi mnohem více ovlivňuje skladba mastných kyselin, které ve stravě přijímáme.
Konzumace vajec sice zvýší hladinu HDL i LDL, tedy takzvaného „dobrého a zlého“ cholesterolu, ale tělo na tento případný nadbytek umí reagovat a snížit jeho vlastní produkci. Mnohem důležitější je tedy skladba celkového jídelníčku, nelze vinit jen jednu potravinu.
Na druhou stranu to vše neznamená, že bychom mohli jíst denně 5 vajec zcela bez obav a možných zdravotních rizik. I zde platí pořekadlo „všeho s mírou“, ale rozhodně nemusíte mít výčitky či obavy dát si občas k snídani míchaná vejce.
Zjednodušeně řečeno, glykemický index (GI) potraviny vyjadřuje, jak rychle nám potravina zvýší hladinu krevního cukru v porovnání s čistou glukózou.
Když zadáte do vyhledávače „glykemický index“ najdete plno článků a tabulek s potravinami, u kterých bude přiřazené číslo 0 – 100 spolu s doporučeními, že bychom měli konzumovat jen ty s nižší hodnotou.
Dobře, ale znamená to, že nemůžeme tím pádem jíst med, protože je jeho glykemický index 90? Hodnotu glykemického indexu je nutné brát s rezervou, může být totiž zkreslující. Navíc málokterou potravinu konzumujeme samotnou.
Například vařená rýže je z pohledu GI na stejné úrovni jako chipsy. Háček je v tom, že rýži vždy konzumuje spolu s bílkovinami (maso) a vlákninou (zelenina). Potraviny svou stravitelnost navzájem ovlivňují a dívat se v tento moment na index jednotlivých potravin postrádá proto smysl.
Pokud se chcete vydat na cestu zdravého stravování, kontrolujte si raději kolik jednotlivých živin - bílkovin, sacharidů a tuků - přijímáte. Také přidejte do svého jídelníčku zdroje vlákniny jako je ovoce, zelenina, ořechy, semínka či celozrnné produkty. Uděláte tím svému tělu lepší službu než sledováním tabulek glykemického indexu.
Ne, nemusíme jíst každé dvě hodiny. Tato rada je často uváděna spolu s dalším mýtem, že pravidelné a časté stravování zrychluje metabolismus. Nicméně metabolismus je ovlivňován úplně jinými faktory než je četnost jezení. A navíc je to věc značně individuální.
Pokud vám vyhovuje jíst každé 3 hodiny, cítíte se díky tomu plni energie a držíte si svou váhu, nic na tom měnit nemusíte. Pokud ale cítíte, že vám taková frekvence nevyhovuje, nedejte na jakékoli rady a přizpůsobte si jídelníček především sami sobě, ne poradcům.
Vždy záleží na tom, kolik energie a pro tělo důležitých živin přijmeme za celý den. Jestli tak učiníme ve dvou, třech nebo šesti jídlech, je pouze na nás.
