Některé státy EU zbytečně šikanují české podnikatele

Čeští podnikatelé se stále častěji na svých pracovních zahraničních cestách setkávají s neochotou některých zahraničních států na připuštění ke krátkodobým akcím bez formuláře A1. Ten stvrzuje, že podnikatel platí příspěvky na sociální zabezpečení. V případech krátkodobých akcí se ovšem jedná o zbytečnou a často nesplnitelnou byrokracii. Bez jejího zajištění hrozí podnikatelům pokuty až do 256 tisíc korun. S informací přišla Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE) ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR.
vlajka EU
vlajka EU
Pixabay

reklama

„Na úvod je potřeba uvést, že členské státy EU mají právo A1 vyžadovat. Formulář je potvrzením, že je vyslaný pracovník kryt sociálním pojištěním ve své zemi. Potíž je v tom, kdy je formulář vyžadován, a to i v případech tzv. krátkodobých pracovních cest nebo účasti na výstavě, veletrhu či semináři, byť se jedná o jednodenní akce. Kontrolu potvrzení v případě krátkodobé cesty považujeme za čistě byrokratickou a ochranářskou praxi,“ vysvětluje ředitelka CEBRE Alena Mastantuono, která se problémem intenzivně zabývá. Formulář A1 potvrzuje příslušnost k právním předpisům a stvrzuje, že podnikatel platí v dané zemi sociální pojištění. Podnikatelé jej mohou využít například pokud budou vysláni do zahraničí nebo pracují v několika zemích současně. Vystavuje jej Úřad sociálního zabezpečení. 

„Jsou známy i případy, kdy zahraniční pracovník nebyl při pracovní cestě vpuštěn do závodu německého obchodního partnera“

Čísla, kolika českých podnikatelských subjektů se tento problém dotknul, CEBRE zatím k dispozici nemá, nejvíce se ale české firmy podle Mastantuono setkávají s těmito praktikami na veletrzích v Německu. „Jsou známy i případy, kdy zahraniční pracovník nebyl při pracovní cestě vpuštěn do závodu německého obchodního partnera,“ uvedla. Hospodářská komora ČR na svých stránkách explicitně zmiňuje problematické státy jako Rakousko, Belgie, Německo a Francie. 

„Když vám zavolá obchodní partner, že máte zítra v Německu obchodní schůzku, tak vám potvrzení do 1 dne úřad nevydá...“ 

Přestože jsou pravidla pro všechny členské státy stejné, tak praxe související s kontrolou se stát od státu liší. „Rozdíl je samozřejmě ve vymáhání a kontrole těchto pravidel. Členské státy jsou si vědomy, že to firmy zatěžuje a mj. i jejich vlastní orgány, které A1 vydávají. Samotné vydání může trvat i 3 měsíce. Když vám ale zavolá obchodní partner, že máte zítra v Německu obchodní schůzku, tak vám potvrzení do 1 dne úřad nevydá,“ uvádí běžnou praxi Mastantuono. „Ostatně i proto Evropská komise navrhla tyto kontroly nepraktikovat v rámci revize pravidel sociálního pojištění, které jsou nyní projednávány v Evropském parlamentu a Radě. Mezitím ale některé orgány např. z Rakouska, Francie či Německa v kontrolách pokračují,“ dodává. 

Za nedodržení pravidel může ve zvláštním případě padnout pokuta i téměř milión korun

Ředitelka CEBRE zjišťovala i rozpětí pokut za nedodržení pravidel - zatímco ve Francii může český podnikatel zaplatit 3269 euro, tj. skoro 85 tisíc korun, tak v Rakousku se pokuta pohybuje „od 1000 do 10000 euro“. „Kontrolní systém pro cizince pracující v Belgii – LIMOSA např. na svých stránkách uvádí, že nesplnění požadavků týkajících se vysílání pracovníků může znamenat pokutu od 300 do 36 000 euro (pokuty jsou samozřejmě odstupňovány podle toho, zda se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, pracovníka vyslaného firmou nebo podnik pro dočasnou práci),“ popisuje Mastantuono.

Dopis eurokomisařce

Jelikož se problém týká většiny zemí EU, tak Evropská asociace obchodní komor EUROCHAMBRES, jejímž členem je Hospodářská komora ČR, „vyzvala komisařku Thyssenovou, aby tento problém řešila, konkrétně, aby potvrzení nebyla u krátkodobých pracovních cest vyžadována,“ řekla Mastantuono. V dopisu, který Asociace obchodních komor komisařce poslala, se mimo jiné píše, že „cílem těchto překážek má být ochrana domácích trhů před zahraniční konkurencí“, což je jedna ze základních charakteristik protekcionismu. Mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav DIro včera redakci uvedl, že komisařka pro sociální věci a zaměstnanost Marianne Thysseon na dopis ještě neodpověděla. 

Překážek je mnohem více

Alena Mastantuono však upozorňuje, že to není zdaleka jediná překážka pro české podnikatele, ti musí často čelit i jinému výkladu legislativy nebo nabalování nepovinných požadavků. „Obecně je problém různé uplatňování pravidel v jednotlivých členských státech, způsobené buď jiným výkladem unijní legislativy, nebo tzv. gold-platingem, kdy členské státy v rámci transpozice směrnic nabalují nepovinné požadavky. Pro podnikatele je pak těžké dohledat, jaká pravidla daný členský stát uplatňuje. V posledních letech eviduji naši podnikatelé zvýšené kontroly zahraničních orgánů, včetně dopravců, které jsou mnohdy vyústěním ochranářských tendencí,“ dodala. 

reklama

reklama