Německý Spolkový úřad pro ochranu Ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz) přišel s varováním, že se Rusko pokusí ovlivnit průběh nadcházejících parlamentních voleb, které se v Německu mají konat 24. září. Snaha ruské strany o poškození Německa přitom prý není ojedinělá.
Tiskovou zprávu s těmito informacemi vydal Spolkový úřad v úterý 4. července. Mimo jiné v ní stojí také to, že Německo je častým cílem kyberútoků a kyberšpionáže, a to nejen ze strany Ruska. Nezřídka útoky přichází také z Turecka, Číny a Íránu.
Rusko útočí přímo na politiky, ovlivňuje ale i veřejné mínění
Zmíněná zpráva doslova říká, že „ruské státní agentury se snaží ovlivnit politické strany, politiky a veřejné mínění, zejména co se týče parlamentních voleb v roce 2017.“ Na politické cíle má údajně útočit především Moskvou kontrolovaná skupina APT 28 (známá také jako Fancy Bear), veřejné mínění se zase největší stát světa snaží podle zprávy ovlivnit pomocí tzv. internetových trollů, kteří skrze sociální sítě a státem podporovaná média šíří dezinformace, proruské myšlenky a propagandu.
Německý spolkový ministr vnitra Thomas de Maizire ruské pokusy o ovlivnění nadcházejících voleb potvrdil. Zdůraznil navíc, že Rusko se o stejnou věc snažilo už v případě USA, Francie a německých voleb do dolní komory parlamentu v roce 2015.
Šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen ovšem uvedl, že v případě německých voleb z roku 2015 nejsou žádné důkazy o tom, že útočilo právě Rusko. Podobně reagoval i Guillaume Poupard, čelní představitel Národní agentury pro kybernetickou bezpečnost Francie, podle kterého byl útok v případě nedávných francouzských prezidentských voleb „tak jednoduchý, že za ním mohl stát prakticky kdokoliv.“
Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov zase komentoval nařčení ohledně ovlivňování amerických voleb. Jakoukoliv ruskou vinu důrazně popřel: „Samotný fakt, že byl útok vedený z území nějakého státu ještě neznamená, že za ním stojí oficiální státní orgány.“
Útoky ze strany Turecka, Číny a Íránu
Německá zpráva se zmiňuje i o značném navýšení tureckých kybernetických útoků, a to zejména za poslední rok. To s největší pravděpodobností souvisí s neúspěšným tureckým pučem v červenci roku 2016. Velmi aktivní je údajně v tomto směru také Írán.
Čínská internetová špionáž se podle prohlášení nejvíce rozmohla v roce 2013, kdy se do čela asijského státu postavil prezident Xi Jinping. Intenzivní má být zejména během důležitých politických sjezdů, jako je například blížící se summit států G20, který se letos bude konat 7. až 8. července v Hamburku. Číně mají ve špionáži pomáhat i někteří vzdělaní Číňané, kteří údajně skrze sociální sítě shánějí možné informátory ze západních evropských zemí.
Německo ztrácí miliardy eur ročně
Samotné útoky nejsou nebezpečné jen z možného ovlivňování voleb a veřejnosti. Kyberšpionáž ze strany jiných států totiž stojí jen Německo každý rok několik miliard eur. Thomas de Maizire prozradil, že ze všech ekonomických sektorů nejvíce tratí automobilový, zbrojní, vesmírný a letecký průmysl.
Zpráva se také zmiňuje o dalších bezpečnostních hrozbách. Vyjma kybernetické špionáže se údajně zvyšuje také militantnost islamistů a krajně pravicové násilí. Z hlediska cílů útoků se na předních příčkách nejčastěji napadaných německých institucí umístilo například Ministerstvo zahraničí (a jeho zahraniční úřady), kancléřství či armáda.