Nevěřící, prasata! Interní dokument odhalil problémy s radikálním islámem v belgické školce

V Belgii řeší problém s radikalizací malých dětí (ilustrační foto)
V Belgii řeší problém s radikalizací malých dětí (ilustrační foto)
FTV Prima
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Evropa se v poslední době potýká s rostoucím počtem teroristických útoků islamistů. Většinu z nich mají na svědomí mladí lidé. Blízcí útočníků se mnohdy shodují, že o jejich radikalizaci neměli ponětí. Belgický deník Het Laatste Nieuws (HLN) ale v pondělí přišel se šokující informací. Známky islámského radikalismu už vykazují i děti v jedné z belgických školek a jejich rodiče se tomu prý jen smějí.

Nizozemsky psanému deníku se sídlem v Bruselu se prý podařilo získat interní dokument školky, která leží ve městě Ronse na západě Belgie. Předškolní zařízení v pětadvacetitisícovém vlámském městě podle něj sleduje u dětí z některých muslimských rodin znepokojující chování. A vyučující bijí na poplach.

Tyto děti podle učitelek a učitelů prý ostatní děti běžně oslovují „prasata“ nebo „nevěřící“. Dokonce jim také vyhrožují – svými prsty přejíždí po krku ze strany na stranu a naznačují tím podřezávání hrdla, píše HLN. Podle interního dokumentu z loňského školního roku problémové děti při hraní her také recitují arabské verše obsažené v Koránu.

Rodiče se jen smějí

Bez problémů není ani vzájemné soužití chlapců a dívek ve školce. Jedna z muslimských dívek má totiž odmítat nejen držení chlapců za ruku, ale často vedle nich nechce ani stát. Podle vyučujících to odůvodňuje tím, že doma v Maroku má už předem domluveného přítele, za kterého se jednou provdá.

V dokumentu také stojí, že děti odmítají v pátek „z náboženských důvodů“ chodit do školky. Musí prý totiž provádět modlidby. Celou situaci neulehčují ani jejich rodiče. V případě, že je učitelé na problémy přímo upozorňují, tak se často jen usmívají a dokonce mají své děti v takovém chování podporovat.

Ředitel: Jde jen o ojedinělé případy

Podle ředitele školky Dirka Moularta jde o „bouři ve sklenici vody“ a problémy se týkají jen šesti dětí ze tří rodin, které jsou místní policii známé. Jedná se tak o jedno procento všech žáků. Na druhou stranu přiznává, že jeho vzdělávací zařízení určitě není jediné, kde se podobné problémy řeší: „Věřím tomu, že tyto problémy se vyskytují v celých Flandrech. My ale nemůžeme polarizovat. Děti často říkají věci, kterým pořádně nerozumí,“ vysvětluje pro HLN.

Podle Moularta by situaci měly pomoci zlepšit také nově zavedené kurzy, na kterých je dětem vysvětlováno, jak se chovat v obecných i konkrétních situacích: „Když malé dítě mluví o něčem, co je ,haram‘ (islámem zakázané, poznatek redakce), zeptáme se dítěte, proč mu to tak připadá a vysvětlíme mu to,“ vykresluje ředitel školky podstatu kurzů.

Děti prý nevědí, co říkají

Zásadní problém nevidí ani Marijke Van Bogaertová, mluvčí nadace Katholiek Onderwijs Vlaanderen (Nadace katolického vzdělávání). Podle ní totiž katolický školní systém ve Flandrech nemá žádné zprávy o tom, že by se podobný problém masově šířil.

Bogaertová navíc shodně s Moulartem tvrdí, že děti toto chování často okoukají v televizi, od kamarádů nebo rodičů a ve skutečnosti tak vůbec nechápou to, co říkají a dělají. „My se musíme soustředit na to, odkud to pochází. Dětem důkladně vysvětlit, proč by tato gesta a výrazy neměly používat,“ uzavřela Boagertová.

Příklon mladých lidí k radikálnímu islámu se v Belgii jeví jako značný problém a podle HLN to místní školství nebere na lehkou váhu. Zvláště po útocích v Paříži a Bruselu začaly vznikat různé programy. Existuje také centrum, kam se mohou školy v případě problémů obrátit. Pomoci s deradikalizací na školách má i 1 200 speciálně vyškolených pracovníků.

 

Autor: Alexandr Božilov, Šimon Pilek

 

Reklama
Reklama