Nocování ve volné přírodě u nás: Kde lze, kde ne a za jakých podmínek

Jak to je s možností si ve volné přírodě postavit stan nebo rozdělat oheň…
Je to romantika, kterou ale volně v přírodě není tak jednoduché zrealizovat...
Je to romantika, kterou ale volně v přírodě není tak jednoduché zrealizovat...
pixabay.com

reklama

Souznění s přírodou 24 hodin denně. Putování krajinou bez potřeby rezervace pokoje v hotelu, turistické ubytovně, ale ani místa pro stan v kempu. I tak může vypadat (nejen) letní dovolená. Nocování v přírodě zmiňuje několik zákonů, které se týkají lesů, vodních ploch či ochrany životního prostředí. Záleží také na řadě okolností. Zda chcete rozdělat i oheň, zda chcete rozložit stan nebo jen spát ve spacáku „pod širákem“, i kde se nacházíte a jak dlouho na daném místě hodláte setrvat. Ať tak či tak, za každých okolností je nutné se při pobytu v přírodě vždy chovat tak, aby především nedocházelo k ohrožování životního prostředí a majetku druhých.

Stan jen na vyhrazených místech, nebo s povolením

Táboření = stanování (případně stan + oheň). Takhle lze podle Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy z dlouholeté praxe a různých právních výkladů stanovit poměrně jednoduché pravidlo, jak popsat táboření, na které legislativa sice myslí, nicméně ho podle různých odborných názorů ne úplně dostatečně definuje. A volné táboření ve výše uvedeném smyslu je zakázáno obecně v lesích (mimo vyhrazená místa) a také v národních parcích, chráněných krajinných oblastech a národních rezervacích. Na druhou stranu, například v národním parku Šumava fungují nouzová nocoviště, která mohou lidé využít na jednu noc, ale nesmí zde rozdělávat oheň. V národních parcích a podobných chráněných lokalitách pak lze spaní pod stanem jinak oficiálně řešit v povolených ubytovacích zařízeních, jako jsou kempy.

Podle Jana Pejchy z České zemědělské univerzity je v praxi zakázáno stanovat a rozdělávat oheň nejspíš i v ostatních zvláště chráněných územích (které nevyjmenovává zákon), a to zejména kvůli různým vyhláškám a podmínkám místních orgánů ochrany přírody.

Pokud to není váš les, stan byste takto správně rozložit neměli. Záleží ale i na toleranci místních strážců...
Autor: pixabay.com Pokud to není váš les, stan byste takto správně rozložit neměli. Záleží ale i na toleranci místních strážců...

Zákaz táboření pak může být obsažen ve vyhláškách obcí. Jinak ale táboření v ostatních volně přístupných lokalitách po republice přímo zákonem zakázáno není, nicméně lepší je počítat všude spíš s určitými omezeními. „Základem je nutnost respektování vlastnických práv k pozemkům a (...) zákon zajišťuje pouze právo volného přístupu do krajiny, jinými slovy by v této části krajiny byla i možnost táboření, pokud by nebyla způsobena touto činností újma vlastníkovi pozemku,“ tvrdí Jan Pejcha na na webu Lesprace.cz. A táboření jako takové pravděpodobně určitou újmu způsobit může.

Při stanování (táboření) mimo chráněné oblasti i kempy je tak ve výsledku zásadní poučka taková, že logicky nesmíte tábořit tam, kde to je výslovně zakázáno. Postavit stan naopak v klidu můžete na pozemku, kde vám to dovolí jeho majitel – ať už fyzická nebo právnická osoba, případně obec (stát). Pokud tak víte, kudy budete procházet nebo kde byste chtěli na noc rozložit stan, je vhodné se předem s majitelem domluvit.

Podle zkušeností lidí, kteří se „toulají“ přírodou, je nicméně menší stan (či hamaka) obecně tolerován (nouzové přespání, ne na soukromém pozemku či v chráněné oblasti), což ale nelze považovat za obecné doporučení, o které se dá v případě sporu opřít.

Jen se spacákem se vyspíte skoro všude...
Autor: pixabay.com Jen se spacákem se vyspíte skoro všude...

„Pod širákem“ můžete spát skoro všude

Pokud chcete pouze přespat pod širákem, tzv. bivakovat, tady jsou pravidla mírnější. Podle Jana Pejchy je možné ulehnout na karimatce ve spacáku kdekoliv, i v lese, v rámci běžného práva vstupovat do lesa, pokud je les nebo jeho část běžně přístupný veřejnosti, a to bez ohledu na vlastnictví. Správným bivakováním totiž obvykle nemůžete způsobit vlastníkovi žádnou majetkovou újmu. Neměli byste totiž rozdělávat oheň a zanechat po sobě odpad. Po vašem odchodu na místě přespání může zůstat maximálně uválená tráva. Možné je spát i pod improvizovaným přístřeškem bez podlážky, který by vás měl ochránit před nepřízní počasí.

Ale jak už bylo uvedeno, zase záleží na místě. Musí se jednat o místo, kam je dovoleno volně vcházet/procházet. Tedy musíte respektovat případné zákazy vstupování, zejména do zvláštně chráněných zón mimo značené trasy a podobně. Přespat bez přístřešku nicméně lze v chráněných krajinných oblastech. „Volné nocování v chráněné krajinné oblasti, o kterém se již několik let diskutuje na internetu, je možné pouze pokud jde o přenocování - bivak - "pod širákem". To je možné, pokud jde pouze o jednu noc, bez stanu, ohně, odpadků atd. V maloplošných zvláště chráněných územích (NPR, PR, PP - celkem 60 ploch v rámci chráněné krajinné oblasti Beskydy) netolerujeme ani bivakování - tato území mají být klidovými oblastmi pro zvířata a přítomnost člověka (obzvlášť pak v noci) je zde nežádoucí,“ uvádí správa Beskyd na svém webu. Podobná nařízení platí i na území národních parků. „Na celém území NP je ve smyslu § 16 zákona zakázáno (...) tábořit, bivakovat a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem Správy NP,“ upozorňuje návštěvníky například Národní park Podyjí.

Oheň můžete rozdělat minimálně 50 metrů od lesa...
Autor: pixabay.com Oheň můžete rozdělat minimálně 50 metrů od lesa...

Oheň jen mimo les, nebo na vyhrazených místech

Potřebujete v přírodě rozdělat oheň? Jak už bylo výše uvedeno, nelze to kdekoliv a také podmínkou přespání pod širákem, na které nepotřebujete povolení (až na specifické lokality) je oheň nerozdělávat. Jinak platí následující: „Při rozdělávání ohně v přírodě je nutné v první řadě zvolit vhodné místo pro ohniště. To by mělo být vzdáleno nejméně 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a vůbec všech věcí, které se mohou vznítit. Pamatujte, že v lese lze rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech! Zcela zakázáno je i rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi,“ je uvedeno na webu Zachrannykruh.cz. Také v období sucha a když je zvýšené riziko vzniku požáru, není na místě oheň rozdělávat.

Shrnutí - Jaká jsou pravidla nocování v různých lokalitách

  • Národní parky (Krkonoše, Šumava, Podyjí, České Švýcarsko), národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, přírodní památky - Zákaz táboření, rozdělávání ohně. Také zákaz bivakování v 1. zónách, možné rozšíření správcem na celé území, kromě míst tomu určených (bezplatná nouzová nocoviště nabízí NP Šumava).
  • Chráněnné krajinné oblasti - Zákaz táboření a rozdělávání ohně, bivakování povoleno (kromě zvláštně chráněných lokalit).
  • Veřejně přístupné lesy - Zákaz táboření a rozdělávání ohně, ale možnost bivakování.
  • Ostatní veřejně přístupné pozemky - Zákaz táboření není v zákoně definován, je vhodné zjistit majitele a ověřit možnost stanování; obecně by ale stanování i bivakování na jednu noc mohlo být tolerováno, pokud po sobě dokonale "zametete stopy".
  • Soukromé pozemky fyzických osob - Není dovoleno táboření ani bivakování, pokud nemáte povolení majitelů, vyjímkou jsou lesy v jejich vlastnictví, kam je volný přístup. Tam lze bivakovat.

Ivana Kropáčková

reklama

www.porovnej24.cz

reklama