Nová IRA: Vzbudí dohady o brexitu vzpomínky na staré násilí?

Krvavá neděle, bombový útok v Enniskillenu nebo sektářské zabíjení katolíků i protestantů paramilitáři v Belfastu - v souvislosti s brexitem ožívají také vzpomínky na několik desetiletí trvající severoirský konflikt. Během konfliktu, který byl prakticky ukončen mírovou dohodou v roce 1998, zemřelo podle agentury AP přes 3700 lidí.
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Pixabay

Současná situace okolo brexitu se do velké míry soustředí na budoucí hranici mezi Severním Irskem a Irskem (Irskou republikou) a vzbuzuje obavy, aby nedošlo k dalšímu násilí.

Strach, že by nové temné časy mohly znovu nastat, vzbudila nedávná exploze a únosy v druhém největším irském městě Londonderry, známém také jako Derry. Podezření z těchto činů padá na organizaci New IRA (Nová Irská republikánská armáda).

Britská armáda vnímána jako okupační síla

Většina historicky diskriminovaných severoirských katolíků hledala jednotu s Irskou republikou na jihu. Většina protestantů naopak trvala na soudružnosti s Velkou Británií. Britská armáda, která byla původně nasazena pro ochranu katolických komunit před útoky protestantů koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let byla rychle vnímána jako okupační síla. Tento pohled posílilo také masivní zatýkání lidí podezřelých z propojení na organizaci IRA v roce 1971.

IRA poté zahájila bombové útoky cílené na civilisty v hospodách a obchodech i na armádní cíle jak na území Irska, tak na „pevninském“ území Velké Británie. Za řadu vražd a zvěrstev byla rovněž zodpovědná druhá strana, reprezentovaná Ulsterským dobrovolným sborem a Ulsterskou obranou asociací nebo protestantskými paramilitáři.

Krvavá neděle nebo bombový útok IRA v Enniskillenu

Nejvíce z tehdejších událostí rezonuje tzv. Krvavá neděle (Bloody Sunday), během níž britští vojáci zabili v roce 1972 v Londonderry 14 neozbrojených katolických demonstrantů. IRA byla zase odsouzena za bombový útok v roce 1987 na shromáždění ve městě Enniskillen, kdy zemřelo 11 lidí, z toho deset civilistů.

K příměří vedla po letech jednání a rozhovorů až Velkopáteční dohoda v roce 1998, kterou byla obnovena samospráva Severního Irska a kdy na jeho území byly omezeny britské vojenské operace.

A právě vyhlídka na obnovení tvrdé hranice mezi Severním Irskem a Irskem (Irskou republikou) vyvolává obavy z možného návratu starých pořádků, kdy byla normou britská kontrolní stanoviště, střelba, bombové útoky nebo pašování zbraní.

reklama