Nová IRA: Vzbudí dohady o brexitu vzpomínky na staré násilí?

Krvavá neděle, bombový útok v Enniskillenu nebo sektářské zabíjení katolíků i protestantů paramilitáři v Belfastu - v souvislosti s brexitem ožívají také vzpomínky na několik desetiletí trvající severoirský konflikt. Během konfliktu, který byl prakticky ukončen mírovou dohodou v roce 1998, zemřelo podle agentury AP přes 3700 lidí.
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Současná situace okolo brexitu se do velké míry soustředí na budoucí hranici mezi Severním Irskem a Irskem (Irskou republikou) a vzbuzuje obavy, aby nedošlo k dalšímu násilí.

Strach, že by nové temné časy mohly znovu nastat, vzbudila nedávná exploze a únosy v druhém největším irském městě Londonderry, známém také jako Derry. Podezření z těchto činů padá na organizaci New IRA (Nová Irská republikánská armáda).

Britská armáda vnímána jako okupační síla

Většina historicky diskriminovaných severoirských katolíků hledala jednotu s Irskou republikou na jihu. Většina protestantů naopak trvala na soudružnosti s Velkou Británií. Britská armáda, která byla původně nasazena pro ochranu katolických komunit před útoky protestantů koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let byla rychle vnímána jako okupační síla. Tento pohled posílilo také masivní zatýkání lidí podezřelých z propojení na organizaci IRA v roce 1971.

IRA poté zahájila bombové útoky cílené na civilisty v hospodách a obchodech i na armádní cíle jak na území Irska, tak na „pevninském“ území Velké Británie. Za řadu vražd a zvěrstev byla rovněž zodpovědná druhá strana, reprezentovaná Ulsterským dobrovolným sborem a Ulsterskou obranou asociací nebo protestantskými paramilitáři.

Krvavá neděle nebo bombový útok IRA v Enniskillenu

Nejvíce z tehdejších událostí rezonuje tzv. Krvavá neděle (Bloody Sunday), během níž britští vojáci zabili v roce 1972 v Londonderry 14 neozbrojených katolických demonstrantů. IRA byla zase odsouzena za bombový útok v roce 1987 na shromáždění ve městě Enniskillen, kdy zemřelo 11 lidí, z toho deset civilistů.

K příměří vedla po letech jednání a rozhovorů až Velkopáteční dohoda v roce 1998, kterou byla obnovena samospráva Severního Irska a kdy na jeho území byly omezeny britské vojenské operace.

A právě vyhlídka na obnovení tvrdé hranice mezi Severním Irskem a Irskem (Irskou republikou) vyvolává obavy z možného návratu starých pořádků, kdy byla normou britská kontrolní stanoviště, střelba, bombové útoky nebo pašování zbraní.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
7