Ochrana před požárem kostelů je problematická.Týnský chrám hořel již dvakrát

Pondělní požár pařížské katedrály Notre-Dame vyvolal řadu obav o ochranu památkových objektů na našem území. Podle informací Hasičského záchranného sboru (HZS) došlo v České Republice k 133 požárům historických památek v posledních deseti letech. Nejčastější příčinou požáru je podle hasičů nedbalost, technická závada nebo úmyslné zapálení. Výrazné riziko vzniku požáru souvisí s mimořádnými činnostmi, jako jsou rekonstrukce a úklidové nebo filmařské práce.
Týnský chrám Staroměstké náměstí foto youtube Tayio Maeda
Týnský chrám Staroměstké náměstí foto youtube Tayio Maeda

reklama

Náprava škod způsobených požárem je často nákladná a velice zdlouhavá. Během posledního desetiletí se monitoring protipožárních opatření u nás rapidně zvýšil. Kontroly jsou prováděny několikrát do roka, jsou přijímána technická i organizační opatření, která musí být jak funkční, tak přijatelná z historického i estetického kontextu.

V době, kdy byla většina tuzemských památkových objektů stavěna, nebyla logicky požární bezpečnosti věnována pozornost. Stavělo se většinou z hořlavých materiálů, budovy jsou často příliš strmé a vysoké, takže je obtížné se k nim dostat s hasičskou technikou. Také jsou často situovány v obtížně dostupném terénu nebo jim chybí zdroj vody k hasení. V něčem ovšem mají na rozdíl od ostatních budov výhodu. „Historické stavby mají velmi dobrou požární odolnost – silné stěny a masivní materiál, který vydrží odolávat požáru několik hodin,“ říká mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Podle odborníků je u budov jako je Notre-Dame, Týnský chrám nebo katedrála sv. Víta hlavní nebezpečí ve zhroucení kleneb. Ty roztlačují obvodové stěny směrem ven, zatímco vnější oblouky je tlačí směrem dovnitř. Zřícení klenby následkem požáru by tak nejspíš ohrozilo celkovou statiku budovy a hrozilo by úplné zřícení.

V památkových objektech lze jen velmi zřídka instalovat moderní protipožární techniku, aniž by tím byl narušen umělecký ráz památky. Povedlo se to v katedrále sv. Víta, kde kromě systému vodních trubek (suchovodů) a systému požárních čidel je také zvláštní hasičský útvar, trénovaný pro prostory areálu Pražského hradu.

Týnský chrám chrání nová nehořlavá střecha

Ne všechny kostely si mohou takovéto zabezpečení dovolit, jako je to v případě svatovítské katedrály. Monumentálně na nás působí staroměstský kostel Matky Boží před Týnem, zvaný Týnský chrám. Mohutnost je dána především výškou věží, které dosahují osmdesáti metrů, což, jak nyní víme z případu Notre-Dame, je velkou překážkou při hasení požáru, stejně jako okolní hustá zástavba. Problémem bývají u těchto staveb zejména dřevěné krovy, schodiště (zde ve věžích je z půlky kamenné a z poloviny dřevěné) a dřevěný mobiliář. Problematický je pískovcový materiál, ze kterého jsou tvořeny nosné pilíře, které nevydrží vysokou teplotu, jako se tomu stalo při bombardování Drážďan, kdy se zhroutil zdejší známý kostel Frauenkirche. Týnský chrám již hořel dvakrát, poprvé v roce 1679, kdy v kostele vypukl požár způsobený bleskem. K druhému požáru, opět způsobenému bleskem, došlo před dvěmi sty lety a oheň se rozšířil v severní věži. Požár tehdy roztavil zvon a škody, které napáchal, se opravovaly patnáct let. Zde v Týně je druhý největší zvon v Praze, Maria, o váze 6 450 kg, který je zavěšen v jižní lodi a pochází z roku 1553.  Jeho pád při požáru by byl pro stavbu devastující. „Chrám tehdy ještě neměl bleskosvody a nebyl chráněn proti úderu blesku,“ říká Vladimír Kelnar, který v chrámu působí jako vikář. V Týnském chrámu podle něj není na rozdíl od svatovítské katedrály instalace požárního systému možná. „Instalace automatického hasicího systému by byla nepředstavitelná a z hlediska památkového taky těžko přijatelná,“ vysvětluje týnský vikář další problém této stavby.

Týnský chrám prošel zdlouhavými opravami v letech 1973 – 1995 a v roce 2016 se začalo s opravou krovu a střechy, která je z nehořlavé střešní krytiny, a  to jak na věžích, tak na střeše kostela.

„Z tohoto pohledu by požár musel vzniknout uprostřed,“ říká Kelnar. Zároveň dodává, že tuzemské památky jsou chráněny proti požáru lépe než jinde ve světě, například ve Francii, která s tím začala poměrně nedávno.

Štěpán Svoboda

reklama

reklama