Očima Libora Tampiera
Rok 2019 byl přelomový pro tisíce rodičů postižených dětí. Stát po několika letech odmítavých reakcí nakonec dal zelenou intenzivní neurorehabilitaci. Cvičení, které dětem s diagnostikovanou dětskou mozkovou obrnou pomáhá výrazně zlepšit jejich stav. Z dětí, kterým bylo prorokováno, že stráví celý život nehybně na lůžku, jsou děti, které zkoušejí první kroky bez vozíčku nebo bez berlí.
Jako reportér televize Prima se tomuto tématu věnuji už od roku 2015. Natočil jsem desítky reportáží a trochu neskromně si myslím, že jsem pomohl k tomu, aby stát změnil názor. V roce 2019 mě dokonce pozvali na odbornou konferenci, abych referoval o tom, jak jsem vývoj prosazení nové metody za ta léta sledoval. Pro konferenci jsem vytvořil více než dvacetiminutový sestřih reportáží, které zachycují zoufalou situaci rodičů nucených shánět statisíce korun na léčbu svých dětí, protože ji stát neproplácí. Vy se na část sestřihu mužete podívat v přiloženém videu.
Od letošního roku bude stát intezivní neurorehabilitaci hradit. To je obrovský posun. Sice se dají očekávat problémy, protože kapacita odborných léčebných ústavů, které smějí ze zákona tento druh péče poskytovat, je zatím velmi omezená a současně bude zájem rodičů obrovský, ale přesto - je to jednoznačná výhra zdravého rozumu.
Stát podle mého nakonec ušetří, pokud se dítě díky intenzivnímu cvičení dokáže posounout z fáze bytosti naprosto závislé na péči rodiče do fáze alespoň částečné soběstačnosti, nebude muset v budoucnu vyplácet tak vysoké příspěvky na péči a navíc získá i na daních, pokud se rodič bude moci třeba i jen na částečný úvazek vrátit do práce.
Pro mě osobně to znamená pocit velkého uspokojení. Při své práci dost často točím o lidských tragédiích, a tak mám rád šťastné konce. Zvlášť ty, kdy si moho říct, že moje práce byla pro někoho užitečná.
Libor Tampier
