Odborník na radikály: Nezměníme jejich způsob života, ale aspoň nejsou nebezpeční

V Německu se kromě práce s mladými, bezdomovci a drogově závislými věnují takzvaní streetworkeři i uprchlíkům. Terénní sociální pracovníci navíc musí čím dál častěji řešit i radikalizaci mladých lidí a to jak tu náboženskou, tak i politickou. Podle Stefana Schützlera, který se touto problematikou zabývá už 25 let, nedokáží u radikálů změnit jejich přístup k životu, ale alespoň už pak neohrožují druhé.
Německý streetworker Stefan Schützler
Německý streetworker Stefan Schützler
Zonerama

Stefan Schützler už více než 25 let pracuje v Berlíně jako takzvaný streetworker – tedy terénní sociální pracovník. Nevěnuje se jen drogově závislým nebo bezdomovcům, ale na ulicích vyhledává i mladé lidi, kteří jsou náchylní k politické radikalizaci.

 „Nikdo se jen tak ráno neprobudí a neřekne si, že bude radikál. Toto přesvědčení roste pomalu na základě hodnot, které do sebe člověk každodenně nasává. Když jste v takovém prostředí dostatečně dlouho nebo v něm dokonce vyrůstáte, tak si začínáte vymýšlet odpovědi na otázky, se kterými se potýkáte,“ uvedl pro Primazprávy.cz streetworker Stefan Schützler.

Twitterový účet Beatrix von Storchové

Německou političku vyšetřuje policie kvůli protimuslimským příspěvkům na sociálních sítích

Svou roli v radikalizaci hraje i rodinné zázemí

Z jeho zkušeností jsou náchylnější k radikalizaci mladí lidé, kteří si nedokáží poradit s problémy, běžného života. „Například pokud nemůžete najít práci, tak to není vaše vina, ale vina těch přistěhovalců, kteří vám práci sebrali,“ upřesnil Schützle s tím, že se prostě snaží najít co nejlehčí odpovědi na otázky a co nejlehčí cestu životem, což může vést až k politické radikalizaci.

Svou roli navíc hraje i to, že spousta z nich nemá dobré vzdělání ani rodinné zázemí. „Ta historie je taková, že ve východním Berlíně mohly ženy často vychovávat děti jako samoživitelky a to dnes přináší model rozvrácených rodin. Často se setkávám s modelem, kdy žena vychovává tři děti, které mají každý jiného otce, a v domácnosti je už další muž, který si hraje na otce. Tomu já říkám nefunkční rodinná struktura,“ vysvětlil Schützler.

Streetworker nesbírá jen jehly. Terénní pracovníci se starají i o ohrožené děti na ulici

Streetworker nesbírá jen jehly. Terénní pracovníci se starají i o ohrožené děti na ulici

Deradikalizace je pomalý proces

Podobně to vnímají i jeho kolegové ze západního Berlína, kde je zase problém s náboženskou radikalizací mladých muslimů.Tam zase mladí hledají jednoduchou cestu životem v mešitách a u imámů. „Vyprávějí, že se setkávají se stejnou věcí, ale s jiným kulturním pozadím. Muslimové totiž mají naopak velice silné rodinné vazby, které ale na mladého člověka vytvářejí neuvěřitelný tlak, který ho vlastně může z rodiny vytlačit,“ popsal Schützler.  

Ani jeden typ rodinného modelu podle něj později sociální pracovníci nemohou využít v procesu deradikalizace, který je velice zdlouhavý a vyžaduje hodně práce a osobního nasazení. „Pokud jsme měli úspěch, tak to vždy bylo tak, že se tomu člověku podařilo dodělat si školu, najít si práci, bydlení a partnera. Je to v podstatě řada malých kroků v osobním životě, které vedly ke zlepšení situace. Člověk pak už přestane mít tu potřebu být takovým radikálem a začne zastávat poněkud konzervativnější názory. Nezměníme jejich přístup k životu, ale alespoň přestanou ohrožovat druhé,“ uzavřel Schützler.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama