Odborník považuje pověření náměstka Schreiera vedením kultury za „sporné“

Opozice ve středu kritizovala pověření náměstka Reného Schreiera řízením ministerstva kultury. Schreier by měl ministerstvo řídit minimálně do poloviny srpna, kdy by měl prezident Miloš Zeman rozhodnout o tom, zda jmenuje Michala Šmardu (ČSSD) ministrem kultury. Podle šéfa koaliční strany Jana Hamáčka se jedná o krok mimo Ústavu, přesto ČSSD zůstává nadále ve vládě. Politolog označil pověření náměstka za problematické.
René Schreier
René Schreier
Ministerstvo kultury ČR

reklama

„Vnímám to jako nestandardní a velmi sporné, kdy je možné všechna rozhodnuti z období bez pověření a bez ministra vnímat jako problematická a sporná v platnosti,“ komentoval situaci na ministerstvu kultury politolog Jan Kubáče. Ten pro redakci TV Prima také řekl, že doposud se podobné situace řešily pověřením jiného ministra. „Takovéto situace se v minulosti řešily pověřením jiného ministra, například když Václav Klaus dočasně pověřil na návrh Jiřího Paroubka (ČSSD) Zdeňka Škromacha do čela resortu zdravotnictví,“ uvedl Kubáček. 

Škromach byl dočasně pověřen vedením ministerstva v říjnu 2005, kdy Jiří Paroubek navrhl prezidentovi odvolat Miladu Emmerovou (ČSSD). Jen osm dní po jmenování Škromacha navrhl Paroubek Klausovi jmenovat ministrem zdravotnictví Davida Ratha, ten to ale tenkrát odmítnul. „Není možné prezidenta České lékařské komory jmenovat ministrem zdravotnictví, protože tato jeho funkce svou povahou odporuje výkonu funkce člena vlády, a to zejména toho člena, který je pověřen řízením ministerstva zdravotnictví,“ uvedl tehdy pro média mluvčí prezidenta Petr Hájek.

Premiér Jiří Paroubek tehdy situaci komentoval se slovy, že něco takového v dějinách České republiky nebylo zatím zaznamenáno. „Chtěl bych také zažít, kdyby se to stalo v situaci, kdy byl premiérem Václav Klaus, co by asi řekl Václavu Havlovi," dodal. Situace se nakonec vyřešila tím, že Rath 2. listopadu na svoji funkci v ČLK rezignoval. O dva dny později jej Klaus jmenoval ministrem zdravotnictví. 

„Kromě ministra se může resortu ujmout i premiér, jako když Bohuslav Sobotka (ČSSD) vedl krátce resort průmyslu,“ připomněl ještě Kubáček. Sobotka převzal ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku března 2017 po odvolání Jana Mládka (ČSSD). Sobotka vedl resort měsíc, poté byl jmenován Jiří Havlíček (ČSSD). Kromě Sobotky se dočasně ujali řízení resortu i premiéři Petr Nečas a Vladimír Špidla. Špidla v roce 2003 nahradil na resortu spravedlnosti Pavla Rychetského, který odešel na Ústavní soud. Přestože resort spravedlnosti tenkrát fakticky vedl první náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Král, tak Špidla převzal za resort politickou odpovědnost. 

reklama

reklama

Něco se chystá. Nová prima+ již brzy!