Odpověď Ruska na výpověď INF: Více peněz na zbrojení a nové typy zbraní

Na odstoupení USA od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987 se očekávaly od Ruska konkrétnější akce než pouze ta, že Kreml od smlouvy rovněž odstoupí. Přímé kroky také skutečně přichází.
Železniční raketový systém Bagruzin foto Front info
Železniční raketový systém Bagruzin foto Front info

S první akcí se ohlásil premiér Dmitrij Medveděv a nabídl, že ruská vláda okamžitě uvolní finanční prostředky vztahující se k zesílení obrany Ruska: „Vezmeme-li v úvahu odstoupení Spojených států od smlouvy INF a odvetná opatření, které ruský prezident oznámil, poskytne ruská vláda potřebné prostředky a mechanismy pro financování výzkumu a vývoje nových typů zbraní.“

Navíc začínají padat již konkrétní plány na vyzbrojování. Ještě před několika dny ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že souhlasí s návrhem ministerstva obrany vyrábět nadzvukovou raketu středního doletu. Armáda začne také pracovat na vývoji pozemní verze rakety s plochou dráhou letu Kalibr, která je zatím jen na palubách ruských vojenských lodí.

S dalšími nápady a návrhy přichází ruští vojenští experti. Jeden z nich, Alexej Leonkov, mluví rovněž o raketě Kalibr a o jejím přizpůsobení na pozemní verzi, ale mimoto tvrdí, že Rusko díky svým zkušenostem s raketami Iskander a Jars může daleko rychleji zkonstruovat nové rakety středního doletu a hypersonické rakety, které mohou být hotovy nejpozději za rok a půl. Zajímavý je mimo jiné způsob umístění ruské rakety na železniční vagon – říkají tomu železniční raketový systém Bagruzin - z něj mají rakety dolet 5 až 6 tisíc kilometrů.

Mimo konstrukce a výroby nových raket je zde návrh ruských expertů na výrobu raket menšího a středního doletu, které se vyráběly ještě v dobách SSSR. Podle ruského vojenského experta Olega Želtonožka raketa RSD-10 "Pionýr", označovaná v zahraničí jako SS20, je mnohem levnější než Kalibr. Předností je, že existuje technická dokumentace a výrobu lze velice rychle rozjet. Tento typ rakety dříve představoval dvě třetiny raketového arzenálu SSSR a Západ měl z této síly velké obavy.

Za ještě větší riziko možného konfliktu nepovažují ruští experti ani tak samotné zbraně. Spíše upozorňují, že jestliže USA rozmístí nové raketové systémy v Polsku a v baltských republikách, zkrátí se doba jejich doletu a na to mohou ruští představitelé reagovat změnou taktiky. Místo o odvetném útoku by mohli uvažovat o preventivním úderu. Taková doktrína by přivedla svět do situace ještě horší, než byla známá Karibská krize v roce 1962.

 

Mirko Radušević

reklama