Pacienti s chřipkou často nechodí k praktickému lékaři. Na pomoc volají záchranáře

Rozmáhá se nám tady takový nešvar, řekla by možná záchranná služba plzeňského kraje. Pacienti s teplotami a rýmou si místo návštěvy praktického lékaře často rovnou volají záchrannou službu a nechají se odvést do nemocnice. V jakých případech bychom měli volat záchranáře?
15. 3. 2018 ZPRÁVY: PACIENTI S CHŘIPKOU ČASTO NECHODÍ K PRAKTICKÉMU LÉKAŘI A NA POMOC VOLAJÍ ZÁCHRANÁŘE
15. 3. 2018 ZPRÁVY: PACIENTI S CHŘIPKOU ČASTO NECHODÍ K PRAKTICKÉMU LÉKAŘI A NA POMOC VOLAJÍ ZÁCHRANÁŘE

Během chřipkové epidemie evidují plzeňští záchranáři desítky takových hovorů. Někteří pacienti si od operátorky nechají poradit a vyrazí na pohotovost nebo k praktickému lékaři. Další ale na příjezdu záchranné služby trvají. „Dá se říct, že spousta těch výjezdů je o tom, že nám i lidé řeknou klidně, že se jim dopoledne nechtělo čekat u lékaře a takhle ví, že když je záchranka odveze, tak půjdou na řadu rovnou,“ uvedl pro zpravodajství FTV Prima vedoucí lékař záchranné služby Plzeňského kraje Robin Šín.

„Tento problém u nás v nemocnici evidujeme také. A není to ojedinělý případ,“ upřesnila vrchní sestra plzeňské nemocnice Privadem Edita Potěšilová. „V době epidemie přejede denně kolem šesti až devíti pacientů s potenciálním podezřením na chřipku, přičemž až 90 % z nich odchází domů nebo do ambulantního léčení,“ vysvětlil Martin Matějovič z 1. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.

Porod v moři? Ruská turistka přivedla na svět miminko přímo v Rudém moří!

Porod v moři? Ruská turistka přivedla na svět miminko přímo v Rudém moří!

Pro koho je chřipka nejnebezpečnější?

Podle odborníků je chřipka nebezpečná hlavně pro malé děti a také pro seniory, kteří mívají další zdravotní komplikace. Mladému jinak zdravému člověku stačí léky běžně dostupné v lékárně a klidový režim. „Volat by si měl ten nebo jít k lékaři ten, kdo je rizikový. To znamená, třeba těžký astmatik, kardiak, člověk, který měl nějaký jiný třeba závažnější třeba plicní onemocnění,“ doplnil praktický lékař David Härtel.

„Takovým typickým příkladem, bez ohledu na to, jak je to rizikový pacient či nikoli, když se u něj začne vyvíjet akutní dušnost, rozvine zmatenost, dezorientace, spatně mluví. Nebo když starej člověk doma ulehne, má těžkou svalovou slabost, on se nenapije, nenají a hrozí u něj riziko dehydratace,“ uzavřel Matějovič. Chřipková epidemie v Česku zatím nekončí. Hygienici evidují 1923 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Pokud si nejste jistí vážností svého zdravotního stavu, pak by vaše první kroky měly vést k praktickému lékaři.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama