Paliativní péče v Česku? Mění se a zlepšuje. Mobilní hospic Cesta domů otevřel nové centrum

V ČR umírá ročně asi 108 tisíc lidí, 65 procent zemře v nemocnici či v léčebnách dlouhodobě nemocných. Velká část je do nemocnice převezena na poslední dny či hodiny života, podle průzkumů si však až 80 procent nemocných přeje umírat doma. Tuto službu může nahradit tzv. domácí hospic, pomoci umírajícím může i poradna pro nevyléčitelně nemocné. Tuto odbornou péči lidem na konci života a jejich blízkým poskytuje již 18 let organizace Cesta domů, která nyní otevřela nové paliativní centrum v pražské Michli.
Cesta domů
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Paliativní léčba nastupuje v případě, kdy už veškeré dostupné prostředky v boji s původním onemocněním selhávají. Jejím úkolem je zkvalitnit týdny či měsíce, které pacientovi zbývají, a ulevit mu od bolesti, dušnosti, závratí a dalších příznaků. Při řešení takových stavů mohou významně pomoci jak lékaři, tak i psychologové, sociální pracovníci a zdravotní sestry, kteří pospolu vytvářejí tým řešící různé krizové situace. Tlumení příznaků a zvýšení kvality zbývajícího života potřebují zhruba dvě třetiny ze 108 tisíc lidí, kteří v nemocnicích ročně zemřou.

Nezisková organizace Cesta domů, která existuje již 18 let, provozuje nejen poradnu pro nevyléčitelně nemocné a jejich rodiny, ale dlouhodobě nabízí i domácí hospic, což znamená, že umožňuje péči o umírající v domácím prostředí a vychází z přání a potřeb nemocného a jeho rodiny. V takovém případě za rodinou často dojíždí paliativní tým a když je třeba, jezdí za pacientem i na zavolání. Domácí hospicová péče v sobě kombinuje péči ošetřovatelskou a lékařskou s pomocí v oblasti sociálně-právní, psychologické či duchovní.

„Máme u nás psychosociální pracovníky, odborné sociální poradenství, půjčujeme zdravotní pomůcky a nabízíme i službu duchovního – je to takový komplex služeb pro rodiny, které se rozhodnou pečovat o nevyléčitelně nemocného blízkého. Kromě toho tady nachází zázemí i tzv. druhá noha Cesty domů, v níž se snažíme proměnit pohled na umírání a na konec života. To děláme různými způsoby. Máme třeba vlastní nakladatelství, odbornou specializovanou knihovnu, nabízíme i různé vzdělávací aktivity - jak odborné, tak i pro laickou veřejnost. Snažíme se prostě pomoci tomu, aby se paliativní služby pokud možno rozšířily co možná nejvíc,“ řekla online redakci TV Prima ředitelka Cesty domů Ruth Šormová.

Porody císařským řezem podle vědců ovlivňují evoluci

Porody doma? To by už neumíraly promile, ale procenta, tvrdí porodník

Ve srovnání se Spojenými státy a s dalšími zeměmi Evropské unie – a nejen s těmi – není ale Česká republika ve sféře paliativní péče na tom úplně nejlépe, i když podle odborníků se situace za poslední tři čtyři roky zlepšila, stejně tak jako povědomí veřejnosti o možnostech paliativy. Zároveň s tím se ale zvětšuje tlak na stávající poskytovatele dospělé péče, aby se starali i o dětské pacienty.

„Určitě je situace v paliativní péči u nás mnohem lepší, než bývala - proměňuje se, je to sice běh na dlouhou trať, ale pozvolna se situace mění a služeb v této oblasti přibývá. Za prvé se o tomto tématu víc mluví, daří se i to, že vznikají paliativní týmy v některých nemocnicích a cítíme, že někteří pacienti se už na nás neobracejí přímo sami, ale jsou třeba referováni z nemocnic,“ prozradila Šormová.

Podle ní bude jen dobře, když se paliativa v nemocnicích bude rozšiřovat. „V regionech je ale třeba k tomu mít partnerské organizace, které poskytují i domácí paliativní péči,“ poznamenala.

Paliativní program má jen pět procent nemocnic

Paliativní týmy, které pečují o umírající podle již ověřených postupů a doporučení, fungují v 17 českých nemocnicích hlavně díky projektu Nadačního fondu Avast Spolu až do konce, který se věnuje integraci paliativy do nemocničního prostředí. Ministerstvo zdravotnictví k červnu tohoto roku spustilo pilotní projekt, díky němuž si lékaři v šesti nemocnicích mohou v průběhu 21 měsíců otestovat postupy vedoucí ke standardizaci tohoto segmentu.

„Tento pilotní projekt ověří nákladovost této péče. Dotace bude směřovat do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice Olomouc, Krajské zdravotní a. s., Nemocnice Jihlava i do Fakultní nemocnice v Motole - a to jak na paliativní péči pro dospělé, tak pro děti,“ uvedla v této souvislosti letos v lednu mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

A ministr zdravotnictví Adam Vojtěch k tomu dodal: „Finanční dotací chceme podpořit a standardizovat specializovanou paliativní péči v nemocnicích. V USA má 80 procent nemocnic vlastní paliativní program, u nás je to méně než pět procent, většina lidí tak umírá v nemocnicích bez přístupu k paliativní péči. Projekt zároveň ověří, zda je existence paliativních týmů efektivní a jak se odrazí v datech o nákladovosti a kvalitě péče.“

Péče v nemocnicích nemá úhrady

Jen na vysvětlenou: zatímco mobilní specializovaná paliativní péče čili domácí hospice je od ledna 2018 zařazena do úhrad zdravotních pojišťoven – podmínkou pro uzavření smlouvy mezi poskytovatelem zdravotních služeb a pojišťovnou je úspěšné absolvování výběrového řízení na příslušném krajském úřadě – paliativní nemocniční péče jako taková, tedy vztahující se i na děti, prozatím nikoliv. Cílem ministerského projektu je tedy otestovat metodiku a standardy v nemocnicích akutní i následné péče. Náklady péče chce ministerstvo sledovat prostřednictvím vykázaných výkonů a podle nich pak nastavit běžnou úhradu ze zdravotního pojištění.

Mobilní hospicová péče byla v pilotním provozu hrazena v letech 2015 až 2016 a v současné době má přiznanou úhradu u jedné či více pojišťoven asi 15 zařízení, kde se loni pečovalo o více než 2200 nevyléčitelně nemocných. Cesta domů má finanční podporu na rozvoj dětské paliativní péče ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Motol.

„Od září 2018 jsme se stali smluvním poskytovatelem pro všechny pojišťovny na mobilní specializovanou paliativní péči, což znamená, že ve chvíli, kdy pacienta zařadíme do úhrady, tak veškerá platba za materiál a výkony, ze kterých může pacient profitovat v nemocnici, jdou v tu chvíli za námi. Za naši péči vybíráme 200 korun denně od vstupu do péče a od chvíle, kdy je pacient zařazen do úhrady, tak platí jen 100 korun za služby úzce související ze zdravotní službou, kam patří například půjčovna pomůcek a práce zdravotní sestry, která přijíždí k úmrtí. Platba zdravotní pojišťovny totiž končí ve chvíli, kdy koroner stanoví úmrtí a naše zdravotní sestra je většinou v rodině ještě mnohem delší dobu,“ zmínila vedoucí služeb mobilního hospice Cesta domů Karolína Pochmanová.

Službu dosud zajišťoval lékař - paliatr v terénu

„Tento nový dům nám umožňuje zvýšení kapacity, kterou máme v jeden moment jak pro domácí hospicovou mobilní péči, tak i pro ambulantní péči. A jestliže jsme v loňském roce měli v péči 314 lidí, tak v letošním roce to vypadá, že to bude ke 400 lidem. Máme větší dům, můžeme zároveň přijmout víc personálu,“ dodal vedoucí podpůrného týmu Pavel Duba. V části budovy chystá podle něj Cesta domů pokoje s tzv. odlehčovacími lůžky, kam mohou pečující o nemocné a umírající dočasně umístit svého blízkého.

Zcela novou službou je ambulance paliativní a podpůrné péče pro nevyléčitelně nemocné pacienty. „Tuto službu dosud zajišťoval lékař - paliatr formou návštěvy v domácnostech pacientů, případně v místě jejich hospitalizace. Nově máme také vlastní ordinaci, kam mohou pacienti a jejich blízcí za lékařem přijít,“ upřesnila primářka Cesty domů Irena Závadová.

Pavel Klimeš, vedoucí sestra hospice, v této souvislosti upozornil na to, že vždy je v první řadě rodina a její přání, nikoliv přání ošetřujícího lékaře nebo specialisty. Je to totiž hlavně rodič, který si kromě malého pacienta s sebou nese břímě, že mu dítě navždy odchází. „Je nutné vzít v úvahu, že rodiče hájí zájem dítěte vždy. Rodiče chtějí pouze slyšet to, že jejich dítě nebude trpět,“ řekl Klimeš loni v prosinci, kdy Nemocnice v Hořovicích na Berounsku otevřela unikátní oddělení dlouhodobé intenzivní a ošetřovatelské péče pro chronicky nemocné děti s velmi nepříznivými diagnózami.

Náklady na pořízení domu a jeho vybavení byly financovány díky šedesátimilionovému daru z pozůstalosti po Heleně Kočvarové.

Olga Böhmová

Reklama
Reklama