Jev, který někteří odborníci nazývají pandemií znečištěného ovzduší, zkracuje po celém světě délku lidského života v průměru o téměř tři roky a každoročně způsobuje 8,8 milionu předčasných úmrtí. Uvedli to vědci z Institutu Maxe Plancka z německé Mohuče v nové studii, o jejíchž výsledcích informovala agentura AFP.
„Znečištění ovzduší je větším rizikem pro veřejné zdraví než kouření tabáku,“ uvedl hlavní autor Jos Lelieveld z Institutu Maxe Placnka v německé Mohuči. „Z velké části se tomu lze vyhnout nahrazením fosilních paliv čistou obnovitelnou energií.
Existuje pandemie znečištěného ovzduší
Vědci v rámci studie zjistili, že znečištěné ovzduší je ročně devatenáctkrát častější příčinou předčasného úmrtí lidí než malárie, devětkrát častější než HIV/AIDS a třikrát častější než alkohol. Ischemická choroba srdeční a cévní mozková příhoda stojí za téměř polovinou předčasných úmrtí, zatímco mezi dalšími najdeme třeba plicní onemocnění, cukrovku nebo vysoký krevní tlak. Pouze šest procent úmrtí způsobených znečištěným vzduchem souvisí s rakovinou plic.
„Naše výsledky ukazují, že existuje ‚pandemie znečištěného ovzduší‘, uvedl další z autorů Thomas Munzel z oddělení chemie a kardiologie německého institutu. „Jak znečištění prostředí, tak kouření lze předcházet, ale v posledních desetiletích bylo znečištění ovzduší věnováno mnohem méně pozornosti než kouření, zejména u kardiologů.“
Nejhůře je na tom Asie
Z tohoto pohledu je nejhůře zasaženým regionem Asie, kde je průměrná délka života vinou znečištění zkrácena v Číně o 4,1 roku, v Indii o 3,9 roku a v Pákistánu o 3,8 roku. V některých oblastech výše uvedených zemí si pak podle studie toxický vzduch vybírá ještě vyšší daň.
Například v indickém státě Uttarpradéši, domově asi 200 milionů lidí, znečištěné ovzduší zkracuje lidem život o 8,5 roku. V indické provincii Che-pej má jít přibližně o šest let. Životy Afričanů jsou údajně zkráceny o 3,1 roku, přičemž v některých zemích, jako je Čad, Sierra Leone, Středoafrická republika, Nigerie nebo Pobřeží slonoviny lidé přicházejí o 4,5 až 7,3 roku.
Co Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko?
Co se týká bohatších zemí, mají „nejsmrtelnější znečištění“ bývalé satelitní státy Sovětského svazu – zejména Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko. „Ukazujeme, že asi dvě třetiny předčasných úmrtí jsou způsobeny znečištěním způsobeným člověkem, především fosilními palivy,“ uvedl Munzel. Podle něj je možné se na celém světě ročně vyhnout úmrtí 5,5 milionu lidí.
Nejméně zasaženými regiony jsou podle vědců Amerika, západní a severní Evropa a malé ostrovní státy. Údaje o 8,8 milionu předčasných úmrtí způsobených ročně znečištěným ovzduším jsou dvojnásobné oproti odhadům Světové zdravotnické organizace (WHO).
Dopad znečištění na zdraví byl podceněn
„Dopad znečištěného ovzduší na kardiovaskulární a jiné nepřenosné nemoci byl výrazně podceněn,“ varoval Lelieveld. Znečištění způsobuje poškození krevních cév v důsledku většího oxidačního stresu, což vede ke zvýšení krevního tlaku, diabetu, mrtvici, srdečnímu infarktu nebo srdečnímu selhání.
Pro posouzení dopadu znečištění vzduchu na střední délku života vědci aplikovali data o expozici mikročástic a ozonu za rok 2015 na modely, které simulují, jak chemické procesy v atmosféře interagují s přírodními a člověkem způsobenými znečišťujícími látkami, a využili data z Global Burden of Disease (Globální zátěž způsobená nemocí).