Panu Jiřímu selhávalo srdce, vše přisuzoval přechozené viróze. Češi problematiku srdce podceňují, varuje kardiolog

Příznaky onemocnění srdce rozpozná jen drtivě malé procento populace. Například pan Jiří vše přisuzoval přechození nemoci a přitom mu už šlo o život. Sám připustil, že by se na jeho zdravotní problémy přišlo nejspíš dřív, kdyby poctivě chodil na preventivní prohlídky. Podle kardiologa Aleše Linharta problematika srdce bývá v Česku jedna z nejpodceňovanějších.
Panu Jiřímu selhávalo srdce, vše přisuzoval přechozené viróze
Panu Jiřímu selhávalo srdce, vše přisuzoval přechozené viróze
Pixabay.com/stux

reklama

U pětapadesátiletého pana Jiřího se půl roku zhoršoval zdravotní stav. Ze začátku si myslel, že za vším stojí vyšší fyzická zátěž v práci. „Pracoval jsem v zemědělském družstvu nejen jako řidič traktoru, ale taky jsem rozvážel dodávkou pytle s hnojivem. Takže jsem musel pytle naložit a zase vyložit. Jeden měl minimálně dvacet kilo,“ popsal pan Jiří.

Když se mu začalo špatně dýchat, vše přisuzoval přechozené nemoci. „Když se to během čtrnácti dnů nezlepšilo, zajel jsem k praktické lékařce. Ta mi natočila EKG a okamžitě volala sanitku, která mě odvezla do nemocnice, kde jsem byl hospitalizovaný asi tři týdny,“ upřesnil pan Jiří. V nemocnici prošel řadou vyšetření a lékaři nakonec zjistili, že má arytmii a srdce mu funguje na necelých 20 %.

„Arytmii mi upravili tak, že mě uspali a vlastně mi dali elektrošok. Když jsem se probudil, tak mi doktor jen řekl, že se to povedlo. Na jednu stranu jsem byl moc rád, na druhou jsem si uvědomil, že ještě nemám vyhráno a vlastně už pořád budu pod dohledem lékařů,“ vysvětlil pan Jiří s tím, že pravidelně dochází ke kardiologovi. Momentálně je ještě na nemocenské dovolené.

Zanedbaný kůň

Zanedbaní a hladoví koně často utíkají, majitel je nekrmí, tvrdí obyvatelé Křenku

Lékaři pana Jiřího připravují na důchod

„Kardiolog i praktička mě připravují na to, že se do práce už asi nevrátím a nejspíš půjdu do důchodu. Celý život jsem byl zvyklý pracovat a ještě se mi do starého železa nechce, ale ‚zapinkal‘ jsem si to sám tím, že jsem prostě nechtěl k doktorce, i když jsem už měl potíže. Prostě uvidíme, co bude,“ dodal pan Jiří.

Jak dokazuje i případ pana Jiřího, kardiovaskulární nemoci nejsou ani vidět, ani nebolí a projeví se až ve chvíli, kdy je už pozdě. „To ale lidé často netuší, a proto si myslí, že se jich netýkají. Opak je bohužel pravdou. Proto je důležité věnovat dostatečnou pozornost preventivním opatřením – zdravému životnímu stylu a návštěvám preventivních prohlídek u praktických lékařů či kardiologů. Neméně důležité je také včas rozpoznat příznaky akutního infarktu či mozkové mrtvice,” upozorňuje zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Vacková.

ilustrační foto

Pokrok v léčbě Alzheimerovy choroby? Krevní testy dokáží odhalit škodlivé bílkoviny

Rozdíl mezi infarktem a selháním srdce zná jen 4 % Čechů

O tom, že nemoci srdce jsou problém a prevence je nutná, svědčí i nedávný veřejný průzkum, který provedla společnost STEM/MARK. Podle ní jen 4 % Čechů ví, jaký je rozdíl mezi selháním srdce a infarktem, a umí jednotlivé příznaky rozeznat. Právě tato zdrcující statika potvrzuje, jak moc je tato problematika závažná. Lékařská statistika je neúprosná, v průměru 60 lidí denně dostane v ČR infarkt. Každý čtvrtý Čech pak trpí hypertenzí.

„Infarkty spolu s mozkovými příhodami tvoří hlavní příčinu úmrtí. Přitom včasná léčba dokáže do značné míry omezit rozsah poškození, které infarkty způsobují. Jde ale o akutní příhody a doslova o minuty. V České republice existuje dobře fungující síť intervenčních kardiologických pracovišť, která jsou schopna nemocným poskytovat tu nejmodernější akutní péči,” říká Aleš Linhart z kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univezity Karlovy.

Co vnímají zdravotníci jako největší riziko povolání?

Manipulace se stříkačkami, útoky pacientů i vyhoření. Co vnímají zdravotníci jako největší riziko povolání?

Na preventivní prohlídky chodí jen čtvrtina dospělých

Linhart navíc upozorňuje, že problematika srdce bývá v Česku bohužel jedna z nejpodceňovanějších. Na preventivní prohlídky chodí pouhá čtvrtina dospělých. „Nejde přitom jen o prevenci typu, zda chodíme na prohlídky k lékaři. Mnoho lidí si neuvědomuje, že zdraví není jen otázkou sportu a zdravého stravování, ale také to, jak se cítíme psychicky. Pokud věci děláme opravdu a s láskou a naše hobby či zaměstnání se stane naší srdeční záležitostí, pak je to ta nejlepší prevence vlastního zdraví,” upřesnila Vacková.

Naopak pokud někdo chodí do práce, která ho nebaví, nebo ho dokonce frustruje a dělá ji jen kvůli penězům, zahrává si naopak s jedním z největších faktorů, jak si zdraví zničit. “Chceme se proto zaměřit i na workshopy ve firmách a upozornit na důležitost kvality pracovního prostředí, jakou součást prevence nemocí srdce,” dodala Vacková.

Nezisková organizace Loono zastřešuje sedm desítek mladých mediků, lékařů a nadšenců, kteří se věnují především prevenci rakoviny prsu a varlat v kampani #prsakoule a nejnověji i prevenci zdravého srdce #zijessrdcem. Nejen ve školách a firmách pořádají pravidelné workshopy, přednášky a diskuze. Loono má své týmy v Praze, Plzni, Brně i Hradci Králové.

reklama

reklama