Peníze kazí charakter: Chudší lidé se s vámi rozdělí raději než ti bohatší, tvrdí vědci

Originální psychologický experiment provedli vědci z Univerzity královny Marie v Londýně. Zkoumali, jak peníze nebo majetek ovlivňují lidské chování. A výsledky jsou zajímavé. Vědci zjistili například to, že chudší lidé se oproti těm bohatým daleko častěji vzdají svých peněz pro dobrý účel. Ukázalo se také, že ti, kteří si své peníze vydělali sami, se mnohem více zdráhají je vydat než ti, kteří k bohatství přišli náhodou. O experimentu informoval Daily Mail.
Vědci zkoumali, jak peníze ovlivňují chování lidí
Vědci zkoumali, jak peníze ovlivňují chování lidí
Pixabay

reklama

V prvním experimentu byli lidé požádáni, aby věnovali peníze do společného banku. Ten byl následně rovnoměrně rozdělen mezi všechny účastníky. Vědci všem zúčastněným přidělili buď vyšší, nebo nižší postavení. Lidé s vyšším postavením dostali na začátku více peněz něž ti s nižším. Jenže jak se později ukázalo, přestože měli příslušníci první skupiny více peněz, do společného banku odevzdali méně než druhá skupina.

Vyšší, nebo nižší postavení zpočátku vědci udělovali náhodně. Později ale zvolili metodu, že nejvíce peněz dávali těm, kteří nejtvrději pracovali. Ukázalo se, že účastníci s vyšším postavením odevzdávají do společného banku ještě méně, pokud mají pocit, že vydělali peníze navíc. Dokonce, i když byli požádáni, aby se rozdělili se svými chudšími protějšky, odmítli to.

„Chudí“ více riskovali

„Je mnoho tvrzení, že empatie je pojítko mezi lidmi a nutí je jednat společensky. My jsme ukázali, že když jde o peníze, nehraje empatie prakticky žádnou roli ve zlepšování společenského chování,“ uvedla vedoucí studie doktorka Magda Osmaová.

Podle výzkumníků byl velice překvapivý prvek také velký počet osob s nižším postavením, které byly ochotny riskovat. „V té hře je určitý rizikový prvek, protože pokud něčím přispějete do společného banku, nemáte žádnou záruku, že někdo jiný udělá totéž. Je to překvapující, protože účastníci s nižším postavením byli ochotni převzít větší riziko než ti s vyšším. Jinými slovy, vystavovali se riziku tím, že byli pro-sociální, protože neměli tušení, jestli se jim to vrátí,“ vysvětlila Osmaová.

reklama

reklama