„V Plzeňském kraji bylo zachyceno v minulém roce 38 případů tuberkulózy a z toho 24 případů bylo diagnostikováno cizincům. Z těch cizinců největší podíl tvoří občané rumunské národnosti. Jsou to nejčastěji lidé v produktivním věku,“ uvádí epidemioložka Krajské hygienické stanice Plzeň Jitka Průchová.
Podle lékařky Václavy Dubové z kliniky pneumologie a ftizeologie FN v Plzni předstihl Plzeňský kraj za rok 2016 i léta vedoucí Prahu. Výskyt tuberkulózy v Plzeňském kraji přesáhl v roce 2016 8,9 případů na 100 tisíc obyvatel. Což je skoro dvojnásobný počet, než je celorepublikový průměr.
Jedním z posledních případů, který lékaři v Plzeňském kraji evidují, je dvacetiletý Rumun. U něj se prokázala vysoce infekční otevřená forma onemocnění. Lékaři museli vyšetřit zhruba 100 lidí z jeho okolí.
„U několika lidí byla zjištěna takzvaná latentní forma tuberkulózy, kdy je třeba tyto lidi sledovat a podávat jim preventivně jeden lék na tuberkulózu, aby se u nich do budoucna nevyvinulo aktivní onemocnění,“ uvedla Václava Dubová.
Celková léčba trvá šest až osm měsíců a v ČR je ze zákona povinná v prvních dvou měsících ústavní léčba. Léčba tuberkulózy je finančně velmi náročná. Podle odborníků stojí i statisíce korun. Agenturní pracovníci mají často ale sjednané pouze základní pojištění na nutné ošetření. Náklady na léčbu tak za ně hradí nemocnice.
„My je musíme přijmout. Bohužel jsme v tomto případě sponzorem léčby těchto pacientů, protože oni pojištěni nejsou, pojišťovny pochopitelně jejich léčbu nehradí, no a chybí jakýkoliv jiný mechanismus, který by umožňoval úhradu péče,“ říká přednosta kliniky penumologie a ftizeologie FN Plzeň Miloš Pešek.
V rámci celé České republiky přesahují tyto náklady několik milionů korun. Navíc někteří pacienti se léčit odmítají a z dvouměsíční hospitalizace utečou. To je podle epidemiologů velmi nebezpečné.
„Pacient vlastně zahájí terapii a přeruší ji svévolně dřív, a tak vznikne rezistence neboli odolnost toho tuberkulózního kmenu a samozřejmě potom šíří tyhle ty rezistentní kmeny v populaci,“ vysvětluje epidemioložka Průchová.
Podle lékařů je přitom řešení jednoduché. Každý zahraniční dělník by měl absolvovat rentgen plic při vstupní prohlídce. Takové vyšetření je zatím jen doporučené nikoliv povinné.
