Podepsání mírové dohody (Zdroj: CNN)
Do 14 měsíců se USA a další země NATO stáhnou z Afghánistánu. Navíc by mělo dojít k dohodě proti sobě stojících politických sil v zemi – především afghánskou vládou a Tálibánem.
Po více než 18 letech války podepsali v katarském Dauhá dohodu za USA ministr zahraničí Mike Pompeo, americký zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad a za Tálibán jeden ze zakladatelů hnutí mulla Abdul Ghání Baradar. V dohodě je rovněž ustanovení, že hnutí nedovolí al-Káidě ani žádné jiné extremistické skupině působit v oblastech, které Tálibán ovládá.
Důležité ještě budou následné rozhovory mezi afghánskou vládou a Tálibánem.
Cesta k dohodě nebyla jednoduchá a trvala dva roky. V té době se snažily jak USA, tak Tálibán získat pro sebe výhodnou vyjednávací pozici. Význam sehrála skutečnost a odhodlání Donalda Trumpa přivést vojáky domů a Tálibán uznat jako legitimního představitele. Druhou alternativou byla nekončící válka. Ze strany Tálibánu tvrdí jeho lídři, že došlo v rámci hnutí ke změně myšlení z tvrdé linie, která panovala zejména v devadesátých letech minulého století. Dohoda podle BBC bude pro Tálibán, ale i veteránské afghánské vůdce, testem. Nová generace doufá v jinou - lepší - budoucnost.
Dlouhá doba k podpisu
Nadějnější epizoda ve vyjednávání mezi USA a Tálibánem začala v katarském Douhá v roce 2011, to je deset let poté, kdy se po 11. září 2001 začaly USA v této zemi angažovat. BBC popisuje dvouleté období jako velice nesnadné, když zde v roce 2013 hnutí otevřelo svoji kancelář, ale pro neshody ji opět v témže roce zavřelo. V roce 2014 končí své boje s Tálibánem mezinárodní koalice, která se omezuje jen na cvičení afghánských sil. USA pokračují osamoceny v bojových akcích. Tálibán začíná ovládat až 70 procent Afghánistánu. Teprve v roce 2018 se pohnou ledy, a to se jednání za USA ujímá zkušený diplomat afghánského původu Zalmay Chálilzad. Překážkou v jednání je Západem uznávaná afghánská vláda, kterou Tálibán ignoruje jako loutkovou, což do určité míry platí dodnes. Začíná období naděje a pádu příslibu míru, kdy se zdá, že Tálibán vyhlašuje příměří jen proto, aby ještě lépe zkonsolidoval své síly. Bylo to období, kdy se každá ze stran snažila před konečným jednáním získat výhodnou pozici. Má-li dojít k delšímu příměří, je na stole pokaždé od Tálibánu požadavek prvotního stažení amerických sil.
Po nynější dohodě se USA zavázaly, že do 135 dní stáhnou 8600 vojáků z celkového počtu 13 000.
Vyhlídky na budoucnost Afghánistánu jsou i přes dnešní podpis nejisté. Dohoda stanovuje základ pro mírové rozhovory zahrnující afghánské frakce, což pravděpodobně bude komplikované. Podle dohody má být 5 000 bojovníků Tálibánu propuštěno z afghánských věznic, ale není známo, zda to afghánská vláda učiní. Existuje otázka, zda bojovníci Tálibánu budou věrní, uposlechnou své vůdce a budou ochotni se odzbrojit.
USA kryjí záda afghánské vládě
Jestliže se dnes především píše o dohodě s Tálibánem, již méně média informují o dnešním dalším důležitém podpisu. Americký ministr obrany Mark Esper se dnes podepsal pod společné prohlášení s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním, jehož cílem je ujistit afghánskou vládu o závazku Spojených států vůči této zemi. V prohlášení se uvádí, že Spojené státy a afghánská vláda jsou „odhodlány spolupracovat na dosažení komplexní a udržitelné mírové dohody, která ukončí válku v Afghánistánu ve prospěch všech Afghánců a přispěje k regionální stabilitě a globální bezpečnosti“.
